Rohlík za dvacku
Stejně jako když jsem jim nedávno v rámci prázdninového programu ukázala audiokazetu. Čtyřletá dcera, která umí zručně ovládat dotykový telefon, netušila, o co jde. O tři roky starší syn s menzovním íkvéčkem na to po chvilce uvažování přišel. A následně trochu nechápavě kroutil hlavou a mumlal si něco o dinosaurech. Naštěstí jsem zjistila, že to není jen u nás, pubertální syn o mé kamarádce a jejích přátelích (včetně mě) nemluví jinak než jako o fosíliích. A my mu vlastně dáváme za pravdu, když společně předvádíme nadšené scény v antikvariátech při mazlení se se stoletými knihami a on opět kroutí hlavou (jako jeho o deset let mladší kopie v podobě mého syna) s e-čtečkou v ruce. Já mám vlastně ráda staré nejen knihy.
Ráda cestuju v čase zpátky nejen na stránkách. Často listuju příběhy kronik – psaných, ale i vyprávěných. Proto tak ráda mluvím s lidmi, kteří staré časy zažili. S nehranou chutí jim naslouchám. Ráda a raději občas přeskakuji čas, kdy jsme se měli „totálně totalitně skvěle“ a zajímá mě doba masarykovská, prvorepubliková, ale i válečná (přestože, nebo právě proto, jsem pacifista).
Před pár dny jsem se svými pětaosmdesátiletými přítelkyněmi řešila, s čím si hrály jako děti. Dlouho přemýšlely. A to mají hlavu ještě zcela v pořádku a to, že jim občas nějaké to slovo ne a ne přijít na jazyk, je věc čistě technická. Nakonec daly dohromady, že to byly kuličky, máminy měchačky, měly panenku, hrály si na písku a s domácími zvířaty. Povyprávěla jsem jim, co všechno se dneska pro naše drobátka dělá. Vzhledem k tomu, že nemají vnoučata, byly dost v šoku, když jsem popisovala téměř funkční kuchyně, pohyblivé zvířecí roboty a vrtulníky na ovládání. Naše vzájemné informace bývají často oboustranně překvapivé, a(le) vždycky zajímavé. Každý týden tak já cestuji zpátky v čase a své o půlstoletí starší dámy zvu do budoucna.
Tohle léto jsme ale doma skočili v čase víc, než se čekalo. Najednou se pohybujeme v úplně jiném až futuristickém světě. Anebo v čase povodní, kdy základních lidských nedostatků nelidsky zneužívají někteří dobráci obchodníci a potřebné nedostižné zboží prodávají trojnásob draho. Ač nejsme v záplavové oblasti a je celkem sucho, zakotvili jsme totiž najednou v čase, kdy chleba je za šedesát korun, rohlík za dvacet a kilo mouky za stotřicet. Přestěhovali jsme se do nového světa. Do světa bez lepku. Přestože jsme ubrali jednu surovinu, finančně musíme silně přidat. Jo, svět je plný paradoxů. Současný i ten minulý. Do budoucna to asi nebude jinak. A na to, co bylo, se rychle zapomíná, nebo se to zkresluje a je to škoda. To není klišé, to je fakt.
A za pár let mě bude – ač s pochopením životaběhu - mrzet, že léto a léta tak rychle běží a o onom čase setkávání s prezidentem Masarykem už nebude mít kdo vyprávět. Už si o něm budou vyprávět na onom světě. Kéž i já budu mít za padesát let jako stařenka sílu s úctou vyprávět (snad bude chtít někdo starou bábu poslouchat) o tom, jak jsem kdysi v létě 2014 potkala a naslouchala vyprávění pánů Olbrama Zoubka a Miroslava Zikmunda a dvěma úplně neznámým obyčejně úžasným ženám. A připomenu i rohlík za dvacku.
„Po kolika bude rohlíček, milostivá..?“
Tereza Cimburková
Vzpomínání se starostkou TĚCH Lidic
Dnes je to 76 let od vypálení obce Lidice. O rozhovor jsem požádala paní Veroniku Kellerovou. Osmým rokem je starostkou „těch“ Lidic. Ale není s obcí s tragickou minulostí spjatá jen pracovně, ale velmi osobně, rodinně.
Tereza Cimburková
S Taťánou o stáří a rodině
"Na konci záleží jen na tom, aby na Vás někomu záleželo." Toto motto by se dalo tesat do kamene. Rozhovor o životě se seniory a pro seniory s Taťánou Gregor Brzobohatou.
Tereza Cimburková
Stáří vpřed
Mikuláš má svátek dneska, ale chodil už včera. Stejně jako byl včera Mezinárodní den dobrovolníků. Ti ale chodí nejen jednou do roka. Svatý Mikuláš, proslulý svou štědrostí k potřebným, by měl dost radost.
Tereza Cimburková
Lidice: 75 let
Vzpomínky na vzpomínání lidických žen. Vzpomínky na porevoluční Lidice. Povídání o tom, proč je důležité uctít odvahu. Červnové povídání s Miroslavem Kalibou, synem lidické ženy, čtyřiadevadesátileté čiperné Miloslavy Kalibové.
Tereza Cimburková
Utíkat ve správný čas
Běh na dlouhou trať nebyla nikdy moje silná stránka. Na základce jsem byla rychlá. Nejlíp mi šly stometrové sprinty. Ale protože běh asi tenkrát nefrčel jako dneska, dostala jsem jinou nabídku.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Třetí stupeň poplachu, 13 jednotek hasičů. Na Zlínsku hořel kovošrot
V Tlumačově na Zlínsku hořel kovový šrot na autovrakovišti v průmyslovém areálu. Zasahovalo tam 13...
Oslavný song na Kima je hitem TikToku. Pecka, je to jak ABBA, líbí se mladým
Oslavná propagandistická píseň na severokorejského diktátora Kim Čong-una se stala hitem sociální...
Prokremelské motorkáře vítali v Brně jako delegáty ruské teroristické federace
Kontroverzní klub motorkářů Noční vlci, který podporuje ruského diktátora Vladimira Putina, se s...
Na trati z Břeclavi do Přerova srazil vlak člověka, muž na místě zemřel
Srážka vlaku s člověkem uzavřela v sobotu od 13:00 trať mezi Nedakonicemi a Moravským Pískem. Muž...
Pozemky v národním parku Špindlerův Mlýn
Špindlerův Mlýn, okres Trutnov
4 365 300 Kč
- Počet článků 46
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 822x