Zase jim něco shodí soud?

Je legální, aby kadeřníci, obchodníci a časem třeba i hospodští anebo divadla, požadovali po svých zákaznících výsledek testu na Covid-19 a ještě si k tomu zaznamenávali jejich osobní údaje?

Dnes jsem se dočetl, že v pondělí naše slavné Ministerstvo zdravotnictví sice milostivě otevře některé vybrané služby, ale za zcela nehorázných podmínek.

Předesílám, že nejsem právník, pouze obyčejný občan pro kterého platí, že neznalost zákona neomlouvá. Proto si vůbec nejsem jistý, zda takového jednání neodporuje i nařízeni GDPR.

Ale jsem si téměř jistý, že jako zákazník mohu to předložení testu na Covid-19 odmítnout podle úmluvy o lidských právech a biomedicíně, která upravuje základní rámec práv a povinností ve vztahu k poskytování zdravotních služeb. Tato úmluva v článku 10 stanovuje, že každý má právo na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví. Z této úmluvy by měl vycházet i Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.

Potud je to zdánlivě v pořádku, já jako zákazník odmítnu ukázat test a z kadeřnictví, obchodu, hospody, divadla či kina mne vyhodí, aniž by mi poskytli nějakou službu.

Jenže podle ustanovení § 6 zákona na ochranu spotřebitele by se v takovém případě jednalo o diskriminaci spotřebitele za kterou provozovatelům služeb již v minulosti od České obchodní inspekce padaly poměrně vysoké pokuty. A co teď s tím?

Ptát se právníků na Ministerstvu zdravotnictví je asi zcela zbytečné, když opakovaně ignorují nejen pandemický zákon, ale dokonce i soudní rozhodnutí.

Takže mi nezbývá než doufat, že se toho opět ujme nějaký šikovný právník, dá to k soudu a ten jim tu pitomost opět shodí.

Dodatek: Stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů k vedení evidence zákazníků