Nadržují naše soudy zločincům a agresorům?

Pokud si vezmu na hlavu kuklu, do ruky maketu pistole a takto vybaven se ve tři hodiny ráno oknem vloupám do domu, kde spí jeho majitelé, které při tom navíc i zraním, tak jsem se podle mého názoru loupežného přepadení bezpochyby dopustil.

Ovšem Klatovský okresní soud je zdá se zcela jiného názoru a recidivistovi, který již byl odsouzen za předchozí vykrádačky domů, vyměřil pouhou podmínku a pustil ho na svobodu. Nejspíš aby mohl okrádat další lidi, protože nic jiného tento recidivista evidentně neumí.

Informace z tisku o tomto případu najdete zde.

Státní zástupkyně si nechala lhůtu pro odvolání, takže zde ještě je jakási naděje na to, že se proti tomuto rozsudku odvolá. Ovšem už jen fakt, že takto může nějaký soud vůbec rozhodnout mne docela děsí. Na druhou stranu vlastně můžeme být rádi, že soud nakonec neodsoudil majitele domu za nedostatečnou vstřícnost vůči tomu lupiči. Možná mu měl pan majitel raději nabídnout kromě samotného lupu také nějaké pohoštění a pro jistotu i manželku s dcerou.

Bohužel tohle není jediný exces našich soudů. Mnohem děsivější jsou případy, kdy je soudem odsouzen člověk bránící se agresi útočníka. Typickým příkladem je případ pana Václava Houšteckého, který se bránil fyzické agresi nejprve pepřovým sprejem, ale vzhledem k tomu, že tyto spreje jsou na opilce často neúčinné, tak nakonec vytáhl na útočníka legálně drženou pistoli a v sebeobraně ho postřelil. Věřím, že toho dnes velice lituje a říká si, že se měl raději nechat zmrzačit nebo i zabít, protože díky nekvalitní práci naší exekutivy od policie, přes soudní znalce až po samotné soudy, si dnes odpykává svůj trest ve věznici, přestože dokonce i státní zástupce pro něj navrhoval jen podmínečný trest.

Shrnutí tohoto podivně vedeného případu najdete zde a zde. Případně si opravdu silné žaludky mohou přečíst i kompletně celou dokumentaci tohoto případu.

Další známý případ je třeba kausa taxikáře Pavla Plísky, který se v autě nožem ubránil agresivnímu opilci. Strávil za to rok plný nejistoty ve vazbě a teprve až vrchní soud mu zrušil osmiletý trest za vraždu a zcela plně ho osvobodil.

Zvláštně vedený byl pravděpodobně i případ Vlastimila Pechance, který měl možná dokonce i jakýsi politický podtext.

A ani jsem nepostřehl jak vlastně (zda vůbec) nakonec dopadl třeba takový střelec s kuší.

Opravdu naše soudy chtějí, aby se lidé báli bránit agresorům, lupičům či jiným zločincům, protože nakonec za to s vysokou pravděpodobností potrestají je a zločinci se jim budou spokojeně vysmívat na svobodě?