Mám se bát vypustit z úst slovo „Cikán“?

Povězte, vy co jste bez předsudků i vy co se dokola točíte v roky zažitých stereotypech, je na tom slově něco opravdu tak špatného?  Tento blog píšu jako zamyšlení a námět na diskusi pro všechny, které pálí a zajímá to, co dnes a denně sledujeme v mainstreamových médiích – na jedné straně pokusy o bezbřehou pozitivní diskriminaci, na straně druhé snahy o zostouzení všech, kteří patří k onomu „prokletému“ etniku. Bude-li se člověk snažit být alespoň trošku nezaujatý, nejspíš dokáže pochopit oba extrémy, ale souhlasit nebude ani s jedním z nich. I tady totiž platí „Zlatá střední cesta“.

V dobách, kdy se politická korektnost ještě nejmenovala politická korektnost, ale slušné chování a tolerance a tudíž měla smysl (rok 1966), vyšla v tehdejším Německu velmi zajímavá kniha,  Jenseits der Gesetze, volně přeloženo „Člověk mimo zákon“. Dnes by to nejspíš možné nebylo, autor v knize zcela volně hovoří o historii kriminality, pojetí zákona od dob starověku až po současnost a dělá to, co by dnes bylo považováno za politicky nekorektní zločin. Při popisu dějin trestné činnosti, jejích typů, vytrhuje jednotlivá etnika a popisuje charakteristiky jejich chování. Činí tak zcela bezelstně, využívá historické prameny, cituje záznamy z kronik, zkoumá nejstarší dokumenty a beze strachu používá slova Cikán. Když jsem tu knihu v jednom z Pražských antikvariátů objevil, nejprve jsem byl nadšený, ale později jsem dostal nutkání ji když ne spálit, tak alespoň pečlivě ukrýt, abych nebyl obviněn z propagace a podpory rasismu.

Budu krátce citovat, bohužel bez laskavého svolení autora a doufám, že na mě neskočí OSA : „Toto cikánské navštívení bylo tak obtížné, že shromáždění stavů v Orleansu roku 1561 nařídilo všechny Cikány z provincií vykázat. Ti, kteří neodtáhnou, měli být odsouzeni k nuceným pracím na galejích“.

A ejhle! Zajásají někteří, tak voni ty cigoši dělali bugr už ve středověku a tak je nikdo nechtěl už tenkrát, my máme pravdu! Cigáni ven, Čechy Čechům!

A teď citát pro ty normální, lidi bez předsudků a snahou přemýšlet o příčinách a důsledcích : „Velcí pánové, kteří toto nařízení vydali,  nechali bez zodpovězení otázku, kam se mají Cikáni, ze země vyhnaní, obrátit. Všude, kam přišli, je odháněli a protože žádnou práci vykonávat nesměli, (nesměli, ne nechtěli!), museli se z nich nutně stát zločinci“.

Nepřipomíná vám to něco? Národ, který byl po celá tisíciletí pronásledovaný, vyhlazovaný, pomlouvaný a  filosofii, která ho viní vraždou Božího syna počínaje, přes trávení studní, podřezávání křesťanských panen a zadělávání těsta na macesy jejich krví až po dnešní finanční krizi? Jasně, vždycky za všechno mohli Židi, stejně jako Cikáni.  Rozdílnost je samozřejmě obrovská, Izraelité mají svou Knihu, z které dodnes vychází takřka celý svět, i po rozvrácení Jeruzaléma měli svou univerzitu v Jabné, jejich diaspora dokázala přežít a udržovat tradice kulturního národa od dob, kdy my jsme se dávno před Velkou Moravou klaněli kamenům a stromům, ne tedy, že by na tom bylo něco špatného, klanět se stromům.

Romové to ale nemají, opět citace z uvedené knihy : „Cikán uchovává jednotlivé rysy své rodinné tradice za pomoci často obdivuhodného historického instinktu, ale nemá ani tuchy o tom, kdy jeho národ přišel do Španělska, do Evropy. Neví, odkud jde a kam. Nadměrná semknutost rodiny tak u nich zhasíná smysl pro dějiny. Jak by také Cikáni mohli znát své dějiny, když jsou pro ně dějiny jiných národů bezvýznamné. Teprve v třenicích a soužití s dalšími národy si začínají uvědomovat svou osobitost a vyrovnávat se s ní“.

Dnes bohužel toto neplatí a tady udělám výjimku a Romů se silně zastanu – jejich tradice jak rodinné, tak etnické, zničila naše doba, po druhé světové válce, když byla většina český, slušných, pracujících Romů vyvražděna, byl učiněn pokus o násilnou asimilaci Romů, kteří pocházeli ze zela jiného kulturního prostředí a soužití s nimi bylo možné pouze proto, že velmi silně fungovala represe a byl dostatek pracovních příležitostí, kdy byli k práci nuceni pod hrozbou výkonu trestu-příživnictví. Jejich rodinné vazby a tradiční hierarchii hodnot jak osobnostních, tak společenských zničili drogy, alkohol, snahy o vyrovnání se majoritní populací bez toho, aniž by  si hmotné „výhody“ dokázali zasloužit prací. A tady opět paralela, i když vzdálená – vykořeněnost velké části původních obyvatel Amerického kontinentu, Afroameričanů. Zničte  někomu jeho tradice, přirozené životní prostředí a zničíte, změníte ho docela.

To, že dnešní režim, i když v dobrém úmyslu, pokračuje v politice, která Romskému etniku nepomáhá, ale sráží ho níž a níž je po dvaceti letech nového života jasné. Naivně nastavený systém státní sociální podpory vyvolává v majoritě i když neoprávněný, ale přesto silný pocit protěžování menšiny nad většinou, přetrvává neschopnost motivovat ty, kteří chtějí pracovat tvorbou pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, chybí i snahy o důslednou nejen kontrolu a represi, ale i aktivní, nejen finanční podporu sociálně slabých rodin, která by měla být zaměřena na novou generaci-vzdělání, volný čas, učení se sociálním dovednostem jako jsou povinnosti, princip zásluhovosti a společenské reciprocity.

Aby bylo jasno; blog nesměřuje k „pro“, ani „proti“. Je mi silně proti mysli třeba jen přemýšlet o nějaké konkrétně definovatelné skupině lidí v apriorních pojmech. Nedokážu ale nereagovat na to, čehož jsem velmi často svědkem nejen ve většinových médiích, ale i v běžném životě a to oboustranně. Zkušeností vybudovaná nedůvěra většiny vůči menšině, a stejnou zkušeností vybudovaná nedůvěra menšiny k většině. Velmi často se ve svém zaměstnání s Romy setkávám a pokud bych byl slepý, ve velké většině případů bych nedokázal určit, kdo Romem je a kdo není.

Opět citace : „Dozajista mírumilovní občané Bernecku ve Francích pověsili v roce 1724 na stromech 17 Cikánek bez obvinění a soudního řízení, přičemž nejmladší z popravených byla stará 15 let, nejstarší 89 let. Jeden vévodský honební seznam z počátku 18.století uváděl vedle rozličné zvěřiny také „jednu složenou Cikánku s kojencem“. Pročpak to asi ti mírumilovní a dobří lidé z Bernecku udělali? A pročpak si pan vévoda spletl mladou kojící ženu  se srnkou? Nebyly v tom náhodou předsudky ?

Předsudky, které i naši dnešní společnost silně ovlivňují a brání tomu, co si přejeme všichni – jak Romové tak Češi, a to žít v klidu a beze strachu.  Alespoň trochu by nám v tom všem mohlo napomoci to, kdybychom posuzovali podle konkrétních činů pouze jednotlivce a ne skupiny obyvatel. Protože když vás přepadne a okrade Rom, když vás v noci vzbudí křikem, neznamená to, že zítra vás nemůže okrást kapsář Čech, nebo vzbudit Německý turista. Byl bych opravdu moc rád, kdybychom se všichni naučili nahlížet na jednotlivce jako na svébytné individuality a neposuzovali je prizmatem barvy kůže, příslušností k nějaké skupině obyvatel.