Komunista se dělí o moc, jen když musí

Proč v minulých senátních a krajských volbách zvítězili komunisté? Je to vlastně jednoduché. Lidé potřebují mít v co věřit. Sebereš jim vizi blízkou a reálnou a najdou si utopii. Můžeš krást a lhát o veřejném přerozdělování. Tví kamarádi veksláci za tebe udělají černou práci a kmotr z podsvětí tě podrží ve funkci a dá i kapesné na přilepšenou. Llhát si, že takhle to půjde věčně, můžeš. Jenže jednou tě to dožene.

Není pravda, že lidé jsou slepí a hluší a není pravda, že nevnímají, co se děje kolem nich. Důkazem jsou poslední volby. Nárůst preferencí komunistů je důsledkem ztráty víry v současný vývoj a ztráty víry v budoucnost. Příklon k utopii je v podstatě únik od tíživé reality.

Lidé jsou citliví vůči bezpráví a bezmoci. Tam, kam to vládní i nevládní strany dotáhly, už není východiska. S utopistickými vizemi rovnosti před zákonem a před sebou samými umí komunisté dobře obchodovat.

Všichni zloději ve veřejném sektoru jsou vinni současným vývojem. Nelze donekonečna krást a lhát a posouvat míru toho stále dál. V určitém bodě nastává zlom.

Nevím, zda jsme již v tomto bodě a je-li ještě návratu, ale kdo je tu, aby změnil styl a dal věcem smysl a řád? Ti, co po léta kradli? Ti, co lhali a paktovali se s kmotry veksláky? Obávám se, že jsme spíš za tímto bodem. Kam budeme směřovat, těžko říct.

Komunista se dělí o moc, jen když musí. To je stará pravda a měli bychom ji přes všechny frustrace a beznaděj stále pamatovat.

Ať už na facebookový profil dal ta slova o šibenicích kdokoli, ze strany, již vládnou uctívači Gottwalda, Lenina a Stalina nic dobrého vzejít nemůže.

Nejsou žádní My a Oni. Jsme jen My a na nás bude záležet, koho si zvolíme z našeho středu.

Dnes je 28. Října. Svátek naší republiky. Státy se udržují těmi ideály, jimiž se zrodily.