Československá televize

Vstával jsem dnes ráno jako obvykle, uvařil si kávu jako obvykle a neobvykle jsem si pustil televizi. Tu Českou televizi. A hle, o počasí mě informoval bývalý bratr Slovák. Na slovenské herečky účinkující ve většinových seriálech jsem si zvykl snado. Jednak slovenština má velký půvab a čeština v podání rodilé Slovenky působí měkčeji. To potud. Ale přímo a nefalšovaně hlásit počasí v České televizi slovensky, to už mi připadá jako tesklivost po bývalé Československé republice.

Což o to, naše rozdělení bylo komické v tom, že jsme se následně zase potkali v jedné Unii, ale jinak jistě mělo dejinný smysl. Od počátku naší republiky nám Slováci pomohli převážit míru českolovenského živlu nad germánským a tím pomohli jak nám tak i sobě vytvořit vlastní stát. Po dlouhou dobu existovala symbióza, ale slovenské národní uvědomění zrálo jako víno v láhvi. Nakonec si Slováci splnili svůj sen a stali se zcela samostatnými.

Naše vzájemné vztahy jsou i po rozdělení nadstandardní a je to tak jistě dobře. Jen ta televize mi stále vrtá hlavou. Na hlasatele zpráv o počasí bylo jistě vypsáno výběrové řízení. Představuji si ten zástup uchazečů a jednoho Slováka, který drtivě zvítězil. Dnešní hlášení se mu asi moc nepodařilo. Přeřeků bylo víc než informací o tom, jak je a jak bude. Holt ti ostatní byli zřejmě tak špatní, že televize musela sáhnout i po vzdáleném příbuzném ze zahraničí.

Nebo je to jinak. Jsme v Unii, máme rovné šance, v naší Evropské české televizi může vystupovat v roli hlasatele kdokoli. Těším se, až v pondělí v dopravním okénku vystoupí Bulhar a na otázku, zda je stávka odborářů, bude jen souhlasně kroutit hlavou.

Pěkné páteční ráno všem.