Minulý život
Dokázat sama sobě, že jsem se na světě neoctla před čtyřmi roky spolu s prvorozenou dcerou Agátou.
Z koutů unaveného, spánkovým deficitem poničeného mozku tahám mlhavé výjevy. Vidím sebe sama, jak sedím na zahrádce jedné vinohradské pizzerie, pochutnávám si na obědě, popíjím vinný střik a celou dobu se nehnu z místa. Ani jednou nevyskočím, abych se mezi hltavými sousty špaget s omáčkou proběhla mezi stolky v naději, že chytím prchající batole. Dokonce ani neodkládám příbor, abych posloužila jako krmicí servis, nedělám stupidní rádoby legrační obličeje a nesnažím se zachytit talíře padající ze stolu.
Zpod hladiny vědomí vyplouvají další a další útržky. Vzpomínky na doby, kdy jsem mohla nosit bokovky, ale zato jsem neodhalovala na veřejnosti ňadra. Mimochodem, také doby, kdy moje prsní bradavky ještě nežily v těsném sousedství pupku. Kdy jsem neznala jména postaviček z Teletubbies a u mytí nádobí si neprozpěvovala znělku z Kouzelné školky. Kdy jsem mohla během jednoho večera v restauračním zařízení vypít půl lahve Johnny Wolkera a vykouřit krabičku cigaret, protože moje zdraví a moje mlékovody patřily jen a jen mně. Kdy jsem mohla mlčet třeba i celý den. Kdy jsem ještě věděla, co je to ticho...
Vyprávím sama sobě ten příběh, co se udál BC (before children) a připadá mi cizí a těžko uvěřitelný. Něco jako televizní seriál o milých, byť neznámých postavách a jejich životech.
Abych si ještě jednou byla schopná přehrát filmovou smyčku s názvem Život bez dětí, píšu si seznam věcí, které se kdysi udály a které mi připomenou, co bylo.
1. Nepřerušovaný spánek
Osm hodin v kuse. V noci ulehnete, ráno se vzbudíte. Jak prosté. Jak sladké. Během tohoto úkonu ani jednou nevytáhnete z výstřihu prs (nepřijde-li ovšem z druhé strany postele výzva k sexu), nejdete do kuchyně udělat do hrníčku šťávu, nevylíváte nočník a neměníte plenu. O víkendu a dovolené má tato požehnaná událost skvostné vyvrcholení, kterému se říká Ranní dospávání. To se dělá tak, že se prostě válíte v posteli a líně si plánujete, co budete dělat přes den. Během této činnosti vás nikdo neudeří hrníčkem, nočníkem, plenou ani bačkorou.
2. Nepřerušovaná soulož
To je ta věc, co se dělá, když můžete brát hormonální antikoncepci, protože nejste kojící matka starší třiceti roků. Výše zmíněná činnost se dá vykonávat na rozličných místech, a to dokonce i v ložnici ve vlastní posteli. Opakem je soulož přerušovaná, již praktikujete proto, že farmaceutickým firmám je váš sexuální život úplně ukradený a místo toho, aby vyvíjely dokonalou novou bezpečnou pilulku proti početí, tráví čas nad vývojem léku proti celulitidě.
Extrémní a bohužel často praktikovanou variantou přerušované soulože je pak taková soulož, kterou přeruší vlezlí malí lidičkové dožadující se puštění pohádky, přípravy pokrmu či prostě vaší společnosti.
3. Nepřerušované myšlenky
To se v praxi projevuje tím, že vás něco napadne, sledujete myšlenku jak honicí pes stopu dravé zvěře, zakousnete se a máte. Udržíte a nepustíte.
Naproti tomu s dětmi trpím kontinuální myšlenkovou inkontinencí. Stále mi něco uniká. Ztrácím se mezi nedokončenými plány, míjím se s inspirací a plete se mi analýza se syntézou. Většinu dne trávím v paranoidním rozpoložení, kdy vím, že jsem něco chtěla udělat, ale ztrácím pojem o tom, co to bylo. Souvisí to i se smutným faktem, že se mi zhoršuje paměť. Moje roztržitost se stává nebezpečnou. Onehda jsem zapomněla, že máme psa. Až když jsem uprostřed noci cestou do koupelny zakopla o nerez misku větších rozměrů, rozjasnilo se mi v hlavě a vyběhla jsem na zahradu zachránit Buffy ze spárů samoty a hladu. Kam to povede? Dnes je to pes. A zítra? Zítra batole...
Chtěla jsem tomuto článku vytvořit nějakou vtipnou a trefnou pointu. Bohužel byla během psaní moje činnost přerušena náletem dvoučlenného komanda, které se dožadovalo, abych se dočasně proměnila v závodního koně a pobíhala po čtyřech se sedlem na hřbetě a uzdou v puse. Když jsem se pak vrátila k psaní, zjistila jsem, že si nic nepamatuji. Přečetla jsem si po sobě text a nevěřícně jsem se pousmála. Minulý život? Bezdětný život? Ha! To je asi nějaká fikce. Jeden z mých literárních pokusů v rámci žánru sci-fi. Pohádka pro utahané matky.
Pointa nebude. Kdo by chtěl žít v pohádce? Já tedy ne. Já jdu zase dělat koně. Jezdci už čekají...
Gabriela Chrastilová
Být jako vakovlk
Onehda jsem zase u dopolední kávy (která je součástí složitého procesu ranní resuscitace) pročítala články na netu (byly doby, kdy jsem se oživovala četbou beletrie, ale od té doby, co mám děti, mi pomřelo značné množství mozkových buněk a moje záliby se poněkud zjednodušily). A narazila jsem na jeden poměrně zajímavý o vymřelých živočišných druzích (chudáci, co dopadli stejně jako ty moje neurony).
Gabriela Chrastilová
Hlavně přirozeně
Poměrně často se setkávám názorem, že takzvaný „přirozený porod“ (a jeho ještě o mnoho zvrhlejší a nebezpečnější mutace domácí porod) je jakýmsi voláním po návratu do časů dávno minulých, že je aktivitou, která v moderní společnosti nemá své místo, a že je to prostě úplná pitomost chtít se vrátit do časů našich bab a prabáb, odkázaných při slehnutí toliko na pomoc bab (porodních).
Gabriela Chrastilová
Jak se budu jmenovat?
Je tomu již třiatřicet let, co moje máti vybírala jméno pro svoje očekávané dítě. Rodinná historka traduje, že maminka byla celé těhotenství přesvědčená, že pod srdcem nosí miminko mužského pohlaví. A tak se i její myšlenky točily kolem jmen pro chlapce. Měla jsem být Ondřej nebo Filip. Maminka byla natolik soustředěná na očekávaného syna, že z hlavy úplně vytěsnila jinou možnost, tedy že by se jí narodila holčička.
Gabriela Chrastilová
Jak jsem se (ne)stala spisovatelkou
Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte. Pijte, co hrdlo ráčí. (Stehen King, O psaní).
Gabriela Chrastilová
Pět metrů krásy
Jsem nepoučitelná. Sotva jsem se zbavila šátku na nošení dětí a spolu i s ním nutnosti šktrit se na pruhu látky, začala jsem koketovat s myšlenkou na další zavinování do pruhu textilie.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
- Počet článků 27
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2722x
Publikuji i články pro časopisy (Máma a já, Děti a my) a zahlcuji Síť.
Více čtení o mně a ode mě na www.gaurichrastilova.cz