Vymítání čínského ďábla.

Je tady s námi a zřejmě už tady zůstane navěky. Záhadný čínský vir co obrátil během necelého roku celý svět takřka naruby. Anebo zmizí stejně tak rychle jako se objevil. Ať už tomu bude jakkoliv, jedno poselství nám jako lidstvu 

<p>stačil předat a to, že nejsme páni všehomíra stejně tak, jako  že během pár měsíců můžeme přijít takřka o vše co jsme celá léta v potu tváře a sebeodříkání budovali včetně toho nejcennějšího daru jaký nám byl dán. Vlastního života a života těch, které jsme tolik milovali stejně tak jako oni nás. A najednou je všude kolem prázdnota, nicota. Měli jsme takřka vše a nemáme nic. Vše se zhroutí jako domeček z karet během jednoho jediného roku. Celý rok 2020 který odešel do nenávratna byl tak nějak zavirovaný. S covidem jsme vstávali i chodili spát, nemohli jsme takřka nic jen sledovat ze svých domovů zda ještě můžeme volně dýchat, sportovat, zajít si s přáteli na pivko, zaplavat do bazénu či se pobavit do divadla a přijít alespoň na jiné myšlenky a nezbláznit se z toho všeho kolem nás. Po jarním slunci pozitivismu s podzimem připlul temný mrak negativity. Zatímco na jaře si nikdo nedokázal jasně představit co vůbec bude dál a zda přežijeme, na podzim už jsme věděli co nás patrně čeká a nemine. Online bylo snad téměř vše. Práce, školní výuka, velikonoce i vánoce. Zatímco mnozí nadšeně vítali delší odpočinek, druzí přišli o obživu.</p><p>A pak nám Ježíšek nadělil novou naději, že se náš život zase může vrátit do normálu aniž bychom se museli jeden druhému vyhýbat na kilometr. Ta naděje je ukryta v aplikace jedné či dvou injekcí. S příchodem vakcíny se však naskýtá otázka přímo hamletovská. Nechat se naočkovat proti covid 19 nebo raději ne. Co kdyby přece jen....Když jsem se před nějakým půlstoletím narodila, přinesla mě maminka jako malé miminko, které o ničem zásadním pro své tělo i budoucí život z peřinky pranic rozhodnout nemohlo k prvnímu očkování. Tehdy za mě nerozhodovali ani tak rodiče ale soudruzi a lékaři. A pak k dalšímu a dalšímu. A tak jsem až do puberty byla naočkovaná proti černým neštovicím, černému kašli, spalničkám, zarděnkám, dětské mozkové obrně a mnoha dalším nemocem, které se lidstvu díky proočkování populace už takřka od narození povedlo z části či zcela vymýtit.</p><p>Před pár lety onemocněl můj tatínek těžkou chřipkou s následným komplikovaným zápalem plic. Nevím zda tu chřipku chytil ode mě nebo já od něho, ale bylo to něco strašného z čehož jsem se dostávala několik týdnů. Pak mi byla obvodním lékařem nabídnuta vakcína proti novému kmenu chřipky který k nám nakonec nestačil ani dorazit. Později se nechal naočkovat i tatínek a od té doby jsme chřipkou nikdo neonemocněli. Nyní se ocitáme tam, kde já před lety. O očkování na covid 19 jsem také začala přemýšlet. Jsem aktivní sportovkyně, imunitu mám dá se říci silnou, otužuji se. Ale. Je tady jedno velké ALE. Za deset let se celá moje generace stane ohroženou skupinou. Jen tento rok oslaví své padesátiny jedna z nejsilnějších generací minulého století tzv. Husákovy děti. A ustáli-li covid 19 bez vážnějších následků nyní, ustanou ho i za deset, dvacet let, protože ten vir tady s námi patrně zůstane stejně tak jako ten chřipkový. Třeba i na nějaký čas zmizí či oslabí aby se vrátil zpátky lépe vyzbrojený s razantnější zákeřnou silou jaká v něm jen může být. Podobně jako to umí ten chřipkový.</p><p>Když si jen vezmu, kolik vakcín naše a předchozí generace už absolvovala a jakými silnými zocelenými lidmi se díky očkování stali, obavy bych spíše neměla. Vždyť právě díky proočkování populace se mnozí dožili požehnaného věku. Nedávno jsem absolvovala přeočkování proti tetanu, pak i žloutence, injekci dostala i do bolavého kolene. A to že mi má nová vakcína pozměnit DNA či dokonce do mne má být vpraven jakýsi čip považuji za holý nesmysl. Když by toto chtěli udělat, tak tak stejně učiní třeba při celkové anestezii a následné operaci či běžném očkování které normálně podstupujeme. To bychom potom nemohli užívat ani žádné léky či nejíst, protože čip můžeme polknout s pilulkou. A DNA nám klidně mohou pozměnit poupravené potraviny. Klidně to mohou naočkovat do kuřat, prasat a přesto si toto maso neodepřeme ze svého jídelníčku.</p><p>Nechat se očkovat proti covid 19 je na zcela svobodném uvážení každého jedince. Nás ani našich rodičů se soudruzi neptali a možná nám právě tím zachránili životy nebo alespoň uchránili toho, že z nás nejsou mrzáci. Jsou i země kde se počítalo s vyšší úmrtností na covid 19. Ta prognóza se však nenaplnila z jednoho prostého důvodu. Průměr tamní populace činil pětatřicet let a méně. A jak známo, děti, mladé lidi a těhotné ženy obchází korona spíše obloukem. Zubatá kosí spíše ty starší. A zda se dám sama očkovat. Asi ano a mám-li dát na svou ženskou intuici, vychází mi AstraZeneca s níž by si mé tělo asi nejvíc rozumělo. Nevím, ale cítím to tak. Teď se ještě cítím zdravá a silná, ale za pár let tomu může být úplně jinak. A také proto aby kvůli mě zase jednou nemuseli uzavírat polovinu země jen proto, že jsem prostě stará a musí mě chránit. A ti mladí mi budou spílat, že jsem se měla nechat očkovat, protože oni chtějí volně dýchat, bavit se a normálně žít.</p><p>Vyslechla jsem nechtěně rozhovor dvou zdravotních sestřiček ze kterého trochu zamrazilo. Na covid jednotku přivezla sanitka přestárlé lidi s hlubokými proleženinami snad z nějakého sociálního zařízení a ti lidé prosili lékaře, aby je nechali odejít, že už nic pro ně nemá cenu. Toho čínského ďábla jménem covid 19 jednou třeba vymýtíme, otázkou pak zůstává, zda neustále prodlužovat lidský věk do nekonečna a prohlubovat tak lidské utrpení. Na stáří a sešlost věkem nikdo ještě žádnou vakcínu nevynalezl. </p><p>Politikům příliš nevěřím jejich odvolávám co jsem slíbil a slibuji co jsem odvolal je už ohraná gramofonová deska. Českým lékařům a českému zdravotnictví ano stejně tak jako vědě.</p><p> </p><p> </p>