Když někomu řeknu "opium" tak se vyděsí. Zároveň spousta lidí opiáty bere jako léky na kašel nebo na bolest.
Pro ně to začalo v pátek. Pracovala jsem z domova a najednou mi volá sestra že náš pacient pokusil se o sebevraždu. Samozřejmě říkám že musí na psychiatrii. Nejlépe do Bohnic. Nám volala pacientova maminka, takže volám ji zpět a dozvím že pacient v žádném případě na psychiatrii nechce. Nejvíc se bojí že v práci někdo dozví co se stálo. I to je dobré znamení. Ten kdo neplánuje žít dál nezajímá se o to, kdo o něm co myslí.
Nakonec se domluvíme že přijde na kontrolu ke mě. Za to mu slíbím že v neschopence nebude vidět co se mu stálo (ono to tam není vidět nikdy).
V úterý dorazil na kontrolu. Mladý kluk, 22 let, hezký, vysoký, rok po ukončení vysoké školy, ale už pracuje jako manažer ve velké společností a má pod sebou tým zaměstnanců. Kariéra snů.
Vlastně on ani nechtěl zemřít. Jen se předávkoval Oxycodonem. Protože má stres v práci. A už dva roky bere různé opiáty. Kde bere mi neprozradil, ale řekl že to není problém.
I tak by měl za psychiatrem, ale nechtěl. Prý závislý není a už nikdy nic takového nevezme. Jsem zvědava co udělá s tím stresem.
V noci s čtvrtka na pátek jeho maminka slyšela divné zvuky v jeho ložnici a když vběhla tak zjistila že nedýchá a modrá. Zavolala sanitku, saturaci měl 15! Ihned ho zaintubovali, odvezli na ARO do nemocnici. Po podání antidota se probral a již v pátek ho pustili domu.
