Víme že existuje HIV a AIDS, už dávno se toho tolik nebojíme. Existuje léčba. Ale zároveň zda se že nás se to netýká. Opravdu je tomu tak?
V minulém roce v ČR bylo zjištěno skoro 300 nových případu AIDS/HIV. Z toho víc než půlka u cizinců. Říka se že většina nakažených patří do LGBT komunity. Povím vám jak je to u nás v ordinaci. Samozřejmě z toho nelze dělat žádné statistiky, je to jen přehled pro zajímavost.
Mám 6 pacientů o kterých víme že mají HIV. O 5 vím že se vzorně léčí. Pravidelně donesou zprávy z infekčního s potvrzením že infekční nejsou. O jedné paní nevím, po stanovení diagnózy již na kontroly nedochází a změnila telefonní číslo.
Z těch šesti jenom jeden je gay. Půlka jsou cizinci. Půlka jsou ženy.
Z těch dvou pánů s heteroseksualní orientaci oba jsou ženaté, oba se nakazili kvůli nevěře. Mladou ženskou nakazil bývalý manžel. Ještě jedna dáma zřejmě měla veselejší život a zjistilo se že má nejenom HIV. Kde se nakazila nepamatuje, ale nepřekvapilo ji to. Svojí diagnózu poprvé zjistila u nás, ale vzala to klidně. Na rozdíl od té paní, o které nevíme jestli se léčí.
Také zjistila o své diagnóze u nás. Na odběr šla kvůli předoperačnímu. Samozřejmě výsledek jsme ověřili a bohužel pozitivní byl. Paní 60+, sexuální kontakty po smrtí manžela cca před 10 lety neguje. Krevní transfuzí neměla. Má vnoučata a hodně ji trápilo že teď už nebude moct se s nimi vídat. Na vysvětlení že když se bude léčit tak může a nikoho nenakazí se moc netvářila. Myslím že na svoji diagnózu nevěřila. Dostala žádanku na infekční a se vytratila. Ani já nemám nápad jak se mohla nakazit.
