Přemýšlím, kohopak se asi týká tahle věta, již jsem zaslechl v nějakém televizním pořadu. Dokonce jsem zahlédl, že někde stavěli z knih hráz, přitom nebyly povodně, zahlédl jsem tam , tuším, Prašnou bránu, takže Čechy
Nějaký osvícenec potom řekl, že to není nic neobvyklého, že vládci dělají idiotská rozhodnutí, neboť o tom píše před třemi tisíci lety již nějaký antický filozof.
Když se někdo dívá na knihu stejně jako na dámské kalhotky, tak nerozumí situaci své země.
Masaryk i Čapek říkají, že nemáme další prostor ani zvláštní nerostné zdroje, a tak nám nezbývá nic jiného než cesta vzhůru, abychom obstáli jako malý národ.
Malý národ nejsme, kulturně určitě ne, to ale nebyli Aztékové ani Apačové, kde však jsou jejich země? Dávno jim nepatří.
Možná ale, že náš idiot není idiot, pouze už nevěří knize jako nositelce vzdělání. Možná že vzdělání formou knih již vyčpělo. Je to jen něco obtížného a obtěžujícího, od čeho je přece web a noťas?
Cestou vzhůru může být ale též smrt. Třeba je v našem čele nekrofilní muž, jako to již bylo v dějinách vícekrát. Nevyhráli jste, zasloužíte smrt.
Tohle povídání nebude dlouhé, ale pokud překáží někdo českému národu v cestě vzhůru, je to velmi vážná věc. Je to jediná cesta přežití našeho národa, cesta učení se a vzdělání, cesta obstát v konkurenci ostatních národů, umět jejich jazyky, znát nejnovější ideje, ale i ty staré, vlastně neměnné humánní hodnoty, a kde je načerpat než v knize.
Kdo brání českému národu na cestě v přístupu k jeho největší zbrani, ke knize, nezasluhuje zvláštní úctu. „Možná je chytrej, možná je i vyčůranej, každýho přehádá v bonmotech a vyzná se i ve francouzských Ludvících a vždycky se dostane do každý vlády, ale nic naplat, stejně je to idiot.“
