Vím, že pořady Michaely Jílkové byly často koncipovány spíše pro lúzu, která svou oběť chtěla spíše uřvat, zadupat, a tak paradoxně občas vítězily osobnosti, jež ovládaly psychologii davu, a pravda, ta se krčila někde v koutku.
Máte slovo je pořad, který v sobě nese taky trochu té nervozity. Kdyby televize hosty i Michaleu Jílkovou posadila do pohodlných fotelů a nestáli proti sobě jako na nádraží, kdyby prostředí bylo příjemně barevně sladěno a vše nebylo zalito znervózňujícím světlem, přispělo by to možná k větší věcnosti.
Miloš Zeman stál na straně pravdy, věcnosti a lidí, kdežto hoši zprava stále opakovali své rádoby pravicové formulky.
Komu tedy věřit? Miloš Zeman se v minulosti v podstatných věcech nemýlil, i když se podstatně zmýlil v lidech, jak píše ve své knize Jak jsem se mýlil v politice. Měl vždy dar rozpoznat, kdy se jedná o lež a o tunel, takže je pravděpodobné, že i jeho názory, kdy vysvětloval národu, pokud mu to paní Michaela dovolila, o jakou se jedná, co se týká důchodové reformy, vzhledem k národu past. Samozřejmě že pravicovým hochům pouze průběžný systém nikdy vyhovovat nebude, protože se nedá rozkrádat, tunelovat, jak je tomu v případě soukromých fondů, jež mají pro své majitele ještě generovat zisk, jak komické, bohužel hluboce pravdivé.
Profesor Michal Mejstřík vystupoval tak trochu jako komik, když se snažil národ přesvědčit, že co se týká spolehlivosti fondů, jsme již na úrovni Německa. Zejména, co se týká důchodové reformy, to bylo velmi komické, protože Německo se chová ke svým důchodcům sociálně, slušně a jejich hlas poslouchá pozorně. Důchodci, kteří poctivě pracovali, nejsou pak nahnáni do chudoby, jako je tomu a ještě bude v Čechách.
Představitel mladé "úspěšné generace" nezklamal. Odmítl naznačit, v jakých řádech se pohybuje jeho plat, řekl pár frází "ve svazáckém duchu naruby", jednoznačně dal najevo, že ho situace "těch dole" vůbec nezajímá a opakoval své fráze, které pravděpodobně načerpal v nějakém kurzu typu VŠE, která zjevně produikuje absolventy podobné těm, jež produkovala VŠE za komunismu, jenom s tím rozdílem, že znaménko dogmaticky vlevo se posunulo na dogmaticky vpravo.
Samozřejmě že pořad byl celkově trochu show, kdy pan ministr práce a sociálních věcí měl nakonec výraz žáčka, který byl přistižen na hruškách v cizí zahrádce, a pan ředitel, v tomto případě Milkoš Zeman, ho spravedlivě vyplácí na jeho hříšný zadek holí.
Pořad byl zábavný, málem se odehrál souboj hůlky Miloše Zemana s berlemi Michaely Jílkové, a utlačený dvoutřetinový národ mohl pocítit, že zde ještě jsou lidé, kteří se ho dokážou efektivně zastat. Efektivně? To jsem přehnal, díky válcovacím poměrům v parlamentu pracující občan v zaměstnaneckém poměru jen němě zírá.
