Představte si, že to nějaký Němec nebo Rakušan napálí se svou Octávií do zdi, a nějaká unijní organizace vám zakáže i v Čechách jezdit tímto typem auta, protože auto se při nárazu zdeformovalo, a tak zjevně vykazuje únavové trhliny.
Můžete namítnout, že z doslelchu víte, že rakouská posádka větroně Blaníka se zabila při nějakém akrobatickém prvku, a tak žádná zeď.
Jenomže u létajících strojů to bývá jinak. Mohou a nemusejí mít povolenou pilotáž některých náročnějších prvků, hodiny akrobacie bývají omezeny počtem hodin, a tak po odlétaném počtu hodin v akrobacii už nesmí letadlo provádět akrobatické obraty, až na nějaké prvky, které nezatěžují konstrukci stroje, jako třeba vývrtku, ostrou zatáčku a pády.
Ještě podotkněme k té zdi. Vzduch se, obrazně řečeno, může v určitých případech chovat jako zeď. A tak stačí, že piloti nedodržují zákaz akrobacie, nevedou správně, pečlivě a čestně dokumentaci větroně, anebo překračují povolené rychlosti, pak se mu může i tak výjimečný, pevný a bezpečný větroň ve vzduchu rozlámat. A své hranice má naprosto každý stroj.
Blaník je světovým pojmem, dlouho byl nenpřekonatelným cvičným větroněm. Když se s ním zachází, tak jak má, je naprosto bezpečný, vlastně nezničitelný, Přesto EASA. Evropská agentura pro bezpečnost v letectví, zakázala provoz Blaníka v Evropě.
Myslím, že nejen čeští piloti Blaníky milují, a tak se v Čechách ptáme, proč taková neúměrná přísnost, zejména u takového skvělého letadla, a vynořují se nejrůznější spekulace.
Mnoho pilotů si myslí, že nějaké firmy chtějí tohoto konkurenta zlikvidovat proto, že se tím objeví na trhu obrovský prostor pro výrobce větroňů, vyrábějící dvousedadlovky, stovky nových zakázek. Možná že to vyhovuje i původnímu výrobci těchto větroňů, který pravděpodobně již vícekrát změnil majitele, a úspěšný větroň je pro něj spíše nepříjemnou odpovědností a zátěží.
Z jistého pohledu by šlo jen o další likvidaci něčeho českého, dobrého. Což je v přímém kontrastu, s čím se setkáváme při návštěvách německých a rakousksých aeroklubů, kde létají oproti Blaníku aparáty velmi problematické, staré, a kdybychom si dali práci, jistě najdeme mnoho nehod vlastně se všemi typy větroňů.
Je ale velmi zarážející, že hned proběhla téměř hysterická protiblaníkovská kampaň, kdy EASA vydala poplašnou zprávu, jakoby se teď měla urvat všechna křídla těchto letadel, ani zmínka o tom, co piloti, účastníci tragické nehody sami zanedbali, což lze snadno dohledat. Myslím, že tato situace velmi nahrává i euroskeptikům, jímž já rozhodně nejsem, protože zejména pilotům vyhovuje volné, prostorné nebe.
Co je nejsmutnější, že se případu neujme žádný český europoslanec, žádný poslanec ani senátor, zejména ti, kteří tak "statečně" prosazují české zájmy.
Zde jde o technickou věc, která má racionální jádro, jež lze relativně snadno popsat a udělat rozumné závěry. ale to je příliš pracné a nepřinese to žádné mediální ovoce.
Kde jsou vlastně česká média. Ta jsou lhostejná, nebo spíše ještě svou obvyklou nekompetentností přilijou oleje do ohně, a v těch záplavách šíleností, jimiž je život v České republice otravován, jde opravdu o marginální téma.
Byl nádherný víkend. Jsem si jist, že ve všech českých aeroklubech byly schopné Blaníky ve vzduchu, žádnému z nich kupodivu neupadlo křídlo, protože jsme létali normálně, tak jak se podle věku stroje, nalétaných hodin a samozřejmě jen za dokonalého technického stavu, jak se prostě létat má. Dnes 4. dubna 2011 končí Blaníkům výjimka a od zítřka musí zůstat na zemi. co bude dál?
Jsem si také jist, že stovkám pilotů, instruktorů i jejich žáků se honily hlavou podobné myšlenky, jež naznačuji v tomto článku.
Věřím, že se podaří útok EASY na Blaníka přece jen odrazit. Na druhé straně se v letech po roce 1989 podařilo zlikvidovat mnoho z toho, co mělo možná větší předpoklady k revitalizaci než k likvidaci.
Jakým směrem jde současná vláda? To není nesouvisející otázka.
