Školství neprospívá revoluce a šílenost, ale evoluce a rozum

Důležitý by mohl být hodnotový základ. Hodnoty křesťanské tradice, hodnoty osvícenců a lidské svobody, myslím, že bychom je mohli dát pod pojem humanita a tu zase masarykovsky vysvětlit účinným bojem se zlem a násilím.

Myslím, že potom je zcela jedno, jestli máme osmiletá gymnázia anebo ne. Bez víceletých gymnázií bychom se klidně obešli, kdyby základní školy měly dobrý systém tříd pro nadané žáky, což zde již bylo. Tzv. matematické a jazykové třídy. Ještě by byla po francouzsku zachována hodnota rovnosti přístupu ke vzdělání.

Pokud u nás ale revolučně vznikla víceletá gymnázia, která dlouho neměla racionální osnovu a vše se vyvíjelo živelně a chaosem, tak teď po více než dvaceti letech k jistému pozitivnímu vývoji došlo. Co s tím?

Nevím koho napadlo, aby školy samy dělaly to, co by měly připravit vědecké ústavy, tedy školní vzdělávací programy. V praxi se toto hlupáctví zvrhlo ve rvačku o hodiny, a tak se mohlo stát, že program skončil na maximu možností, a tak středoškolský student má např. 35 hodin týdně, což je 7 hodin denně, ale on by měl do školy dojet, měl by mít čas na aktivní odpočinek, na domácí přípravu. Kde jsou výdobytky psychologie a pedagogických věd?

Školská soustava nemůže být racionální, když za základní hodnoty se považují moc, prachy, drzost a škola hrou. Myslím, že jsem nepoužil ani nadsázku. Síla peněz se projevila tak, že někteří studenti nepotřebovali ani studovat, aby se dostali k maturitě a vysokoškolským titulům. Poslanci a politici, kteří vystudovali jen tak bokem při zaměstnání, jsou toho důkazem. Tam se snoubí ta moc s klientelizmem a penězi. Školy které jim taková vzdělání poskytly, prokázaly, že velmi dobře pochopily, o co tady běží a jaké hodnoty tahle společnost ctí.

Důkazem další šílenosti je nová maturita. ušlechtilé a rozumné zadání vyústí v šílenost dvou úrovní jedné maturity, příšerně složitý systém, který slouží k tomu, aby díky němu mohli drzí vykukové odčerpávat neskutečné objemy finančních prostředků do privátní sféry. Racionalita je zde zcela popřena mocí a penězi.

S dobrým studiem musí být vždy spojena tvrdá práce. Myslím, že studium medicíny nelze absolvovat se zneužitým Komenského heslem škola hrou. Ale takový student medicíny potřebuje sitzfleisch a makat, dřít se, učení mučení.

Škola hrou, tak je míněna třeba výuka jazyků, kdy žáci hráli hry v cizím jazyku. Takže je zde přirozeně naplněna komplexní složka při výuce jazyka. Pochybuji ale, že by bylo nutné vyšší obecnou gramatiku studovat hrou. Nikdo ale neprosazuje Komenského poučku, škola bez kázně, mlýn bez vody.

Některé skupiny naší společnosti se doslova koupou v penězích, je to přímo samozřejmost a vrchol mravnosti. Kupodivu často vychází najevo, že ty skupiny nemusí být často dvakrát vzdělané, stačí když jsou jejich příslušníci drzí a trochu žvatlají cizím jazykem.

Potom jsou v národě skupiny, pro něž platí jiná pravidla a jiné hodnoty. Mají být mravní, jejich práce nemá být výdělečná činnost, ale poslání, mají být neúplatní, spravedliví, rozumní.

Jednou z takových skupin jsou nemocniční lékaři. Vím, že jde o složitý problém organizace zdravotnictví, kdy jsou některá oddělení prosta pacientů, ale mají mnoho lékařů. Zde jsme zase u té racionality. Proč by se ale nemohli lékaři rvát o prachy, když je to považováno za ctnost všeobecně? Vždyť nemocnice vedou mladí, ekonomičtí manažeři. Ale ve společnosti, která opustila již dávno hodnoty slušnosti, humanity, hodnotu bratrství a rozdělila se na ty úspěšné, jimž se to podařilo, a na ty neúspěšné, kteří mohou rozebírat neodborně opuštěné tovární haly neodborně tak, aby na ně takové monstrum nakonec spadlo a spokojeni jsou nakonec všichni. Společnost se zbaví vředu bezdomovců, s nimiž si stejně neví rady, tedy těch méně úspěšných, jak rád eufemisticky opakoval jeden božský český politik.

Kudy vede cesta? Teoreticky tudy, že všichni se musíme nakonec uskromnit. Zde se ozývají hlásky většiny. My už jsme se uskromnili dost, my už více nemůžeme.

Egypt je na rozcestí. Zábavné jsou názory, že jeho cesta povede k demokracii. Překvapilo mne ale, jak někteří Češi brali Egypt jako příklad pro to, co se má stát u nás. Jeden doslova  psal do české televize. Boháči, připravte si tryskáče, ať odtud dokážete včas vypadnout.

Nám prospěje jedině evoluce a rozum, pokud jich ale nebudeme schopni, tak nevím. Egypt?