Politika mne už nebaví, vytvořme mafii slušnosti.

Tak si říkám, jestli jsem sám s tímhle pocitem, že mne ta politika přestala bavit, ale kdo to má vydržet poslouchat ty řeči!

Všichni se vrhli na pana Melčáka, který jen využil právo občana a obrátil se k soudu, jenž mu dal za pravdu.

Všichni křičí, že se chce obohatit. Myslím, že už je dost bohatý, ale zajímavé je, že bohatci křičí, že se chce obohatit. Soutěžící o křeslo premiéra to dělají naprosto z lásky ke své vlasti, a proto vždy odmítají platy i se všemi výhodami a jsou živi jen ze svých úspor z dob komunismu. Tomu říkám příklad. Pokud to tak není, tak se setkáváme v Čechách s něčím notoricky obvyklým "zloděj křičí, chyťte zloděje."

Zdá se, že nikoho nezajímá střídmost, slušnost, přiměřenost, pracovitost, ohleduplnost, skromnost, solidarita, zodpovědnost a spořivost.

Hlupák řídí chytré, lenoch pracovité, zloděj je bohatcem a poctivý plátcem. Prodavači jsou arogantní jako za komunismu, velké firmy drzé a ždímající nemajetné.

Drzosti, vytlemenosti a uřvanosti se říká asertivita a podnikání, přitom je to jen neslušná neomalenost. Hezcí hlupáci jsou celebrity a opravdové celebrity jsou v oficiálním undergroundu.

Úředníci sebejistí, bezohlední. Opravdoví pracující vystrašení, vyčerpaní a bez zastání, nezaměstnaní nejrozumnější si lehají na koleje, jak je to běžné v severních Čechách. Tak totiž nakonec vítězí Pravda a Láska, touto nezištnou obětí.

Otočme to a spikněme se proti těmto postupům tak, že se sami svým chováním v praktickém životě k něčemu takovému nepřidáme a vytvoříme tak mafii slušnosti.

Nic nového pod sluncem, dějiny takovéto bláznivé postupy již zaznamenaly. Vím, je to bláznovství, ale chvála takovému bláznovství! Promiň Erasme.