Hierarchii, kterou vymyslel člověk, aby vládnul světu

Mnohokrát slýcháváme, že člověk je nejdokonalejší tvor na světě. Pravdou však je, že vyniká pouze a jenom v myšlení a to v přesně definovaném dle potřeb lidí. V ničem jiném člověk nevyniká.

Když si vezmeme základní smysly, tak zjistíme, že člověk je na to ve všech smyslech velmi velmi špatně. Nejlepší zrak na dálku má zřejmě Orel skalní. Ten je schopný prokazatelně zahlédnout svou kořist minimálně na dvou kilometrovou vzdálenost. Člověk je na rozdíl například od kočkovitých šelem takřka v šeru a v noci slepý. Jeho zrak je schopný vnímat jen velmi nízkou frekvenci záření. Zatímco my se díváme na televizi, kočka vidí jen nesmyslné blikání jakého si stroje. Žralok má snad nejlépe vyvinutý čich v celé živočišné říši. Kořist ucítí na půl kilometru. Zaznamená jedinou částici krve v půl miliardě částic vody, jednu částici výtažku z masa mořského okouna dokonce v deseti miliardách stejně velkých částic vody. Švábi mají v podkolení - mezi stehenní a lýtkovou částí - smyslovou buňku s vlákny, která je schopná rozlišovat kmity v úseku rovnajícím se jedné stomiliontině milimetru. Hmat hraje velkou roli i u ptáků a savců. Sovy, lelci a vousáci mají kolem zobáku tuhá peříčka, která mají hmatovou funkci a uplatňují se při lovu i konzumaci kořisti. I chuť nemá zdaleka člověk nejlepší. Zatímco pro člověka by například požívání trávy bylo požívání něčeho takřka bez chutě, býložravci si na nich pochutnají a poznají i tak, zda-li rostlina není například napadena plísní nebo postříkána chemikáliemi. Zvířata mají zřejmě i některé smysly, které vůbec člověk nemá. Například umějí vnímat teplo jiných zvířat. Když například psovi, který spí dáte ruku zezadu poblíž ocasu, ačkoliv se ho vůbec nedotknete, pes zbystří aniž by došlo k doteku. Některé zvířata také umějí používat a ovládat svou auru, tedy smysl, který pro vědce ještě nedávno neexistoval. Například kočky jsou schopný předvídat zemětřesení dříve než přijde. Tedy vlastně... Dříve, než je člověk schopný ( i nejmodernějšími přístroji) zjistit, že nastalo.

Pokud jde fyzické dovednosti, tak tam je to absolutně bez diskuzí. Člověk není nejlepší běžec, plavec, není nejsilnější ani nejotužilejší. Zajímavostí je, že nejsilnější tvorové jsou býložravci. Na souši sloni, v moři velryby. Nemá nejlepší orgány a jeho tělo je schopné se regenerovat jen velmi pomalu. Údajně mezi sebou umí nejlépe komunikovat, ale i to je jen spekulace. Zvířata se umí mezi sebou dorozumět a je dokázáno, že některá i mezidruhově. Umíme si například popvídat s kočkou? K užívání podvědomí, narozdíl od některých zvířat, se musíme sfetovat či dlouze meditovat.

Člověku tedy zbývá jen rozum. Kritérium, jež si vymyslel sám. Mozek k myšlení používají všichni zvířata. Každé zvíře má svou osobnost a je jedinečné. Jediné čeho nejsou ve velké míře schopni živočichové je vnímat technické věci. Vysvětlení je jednoduché. Zvířata je tyto věci  k životu je nepotřebují. Tím, že jim stavíme do cesty tyto věci, stěžujeme jim jen jejich život pro ně věcmi, které jim jsou absolutně k ničemu. Mají ostatní smysly a instinkt k tomu, aby se i bez nich o sebe postaraly. Pokud už jim příliš neslouží - zemřou. To je koloběh přírody, do kterého nám nic není.

Člověk si vymyslel náboženství, aby za pomocí jich mohl vládnou světu. Přitom ve skutečnosti o životě, o jeho vzniku a jeho konci ví velmi málo. Chce vládnout přírodě, kterou vůbec nezná. Povyšuje nad zvířata a však neví nic o jejich myšlení. Co když oni o životě vědí víc jak my? Zvířata mají podle mě svůj vlastní důvod existence, svůj vlastní smysl života. Nezávisle na člověku. Nepotřebují a nechtějí být nikým ovládáni. Jak řekla Alice Walker: "Zvířata jsou na světě ze svých vlastních důvodů. Nebyla stvořena pro lidi, stejně jako černí nebyli stvořeni pro bílé a ženy pro muže."