Boj proti Halál masu: boj za práva zvířat nebo islamofobie?

Dnes server idnes.cz vydal zprávu, že řetězec Billa zítra stáhne z prodeje drůbeží maso s označením halal. V islamofobních kruzích toto maso vzbuzuje velkou kontroverzi. Je to však spíše z důvodu nenávisti k islámu než k samotnému způsobu porážky.

Halál (v překladu „povolený, přípustný“), je termín označující veškeré předměty a činnosti každodenního života, jež jsou podle islámské tradice povoleny. Nejčastěji se tento pojem používá ve spojitosti s potravinami, které je muslimům povoleno konzumovat, vztahuje se však také na léčiva či kosmetiku. V judaismu se v obdobném smyslu používá termín košer.

Mezi zakázané pokrmy v islámu patří vepřové, krev, zdechliny, hmyz, zvíře, které bylo udušeno, ubito k smrti, zahynulo pádem, probodnuto nebo roztrháno dravou zvěří a alkohol a jiné omamné látky. Z historického kontextu plyne, že tyto pokrmy byly zakázány, protože byly přenašečem morových epidemií.

V praxi Halal metoda odkrvení je totožná s židovskou Košer metodou vycházející z Bible. Bible (starý zákon) zná základní kategorie potravin, které nejsou košer.  Mezi tyto kategorie patří určité druhy drůbeže, ryb (stejně tak jako vepř, králík, orel, sova, mečoun anebo žralok), veškeré dary moře, hmyz a dravci. Druhy, které jsou povoleny a jsou považovány za košer, pak musí být poraženy speciální technikou, to vše za přesně určených podmínek. Dále pak mezi základní pravidla patří, že maso a mléko nesmí být vyráběno ani konzumováno společně. Maso z povoleného druhu ovšem ještě nemusí být košer k jídlu – je potřeba, aby zvíře bylo poraženo rituálně správným způsobem, který se nazývá šchita (dosl. poražení). Provádí tak, že šochet (řezník) přetne souvislým tahem dokonale nabroušeného nože hrtan a jícen zvířete a zpravidla společně s nimi i krční tepny. Zvíře tak během několika sekund umírá a je z něj odstraněna většina krve. Zbylá krev, kterou Tóra zapovídá jíst, je odstraněna při nasolování masa. Zvíře, které by nebylo poraženo rituálně správným způsobem, se nazývá nevela (mršina) a nesmí se jíst. Tento postup má jak judaismus tak islám společný.

Občas se objevují kolem jídla různé otázky, např.: "Smí jíst křesťan maso z živočichů, kteří jsou podle zákona nečistí (např. vepřové)?" Židé skutečně dodržovali a dodržují velmi přísné předpisy ohledně kultické čistoty pokrmů. I první křesťané, kteří byli ze Židů, je dodržovali. Průlom v této oblasti nastal, když byl Petr poslán ke Kornéliovi. Čteme o tom ve Skutcích 10,9-15: "Druhého dne, když oni byli na cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr na střechu domu, aby se kolem poledne pomodlil. Dostal hlad a chtěl se najíst. Zatímco mu připravovali jídlo, ocitl se ve vytržení: vidí otevřené nebe, z nějž k němu sestupuje jakási nádoba jako veliká plachta, za čtyři rohy svázaná a spuštěná k zemi. V ní byli všichni čtvernožci, dravá zvěř, zemští plazi i nebeští ptáci. I zazněl k němu hlas: ,Vstaň, Petře, zabíjej a jez!' Petr řekl: ,Ne, Pane! Nikdy jsem nejedl nic poskvrněného a nečistého!' A opět zazněl k němu hlas podruhé: ,Co Bůh očistil, ty nepokládej za poskvrněné!'"

Takže. Rituální vraždu zvířete měli původně křesťané, židé i lidé islámského náboženství společnou. Křesťané se ji později vzdali.

V praxi tedy boj proti Halál je jen bojem proti islámskému náboženství. Pokud by lidé odsuzující Halál maso chtěli bojovat za práva zvířat, v prvé řadě by museli odsoudit velkochovy jako takové. Server tn.cz přinesl zprávu jak to chodí v českých drůbežárnách:

"Zatímco příroda evolučně vyvíjela co nejschopnější jedince, člověk vyšlechtil života neschopné hybridy, kteří celý život trpí chronickými bolestmi a více než 40 dnů by se stejně nedožili. Brojleři žijí ve velkých hal bez oken, informoval server Společnost pro zvířata, se kterým spolupracuje i Státní veterinární správa. Celý život prožijí v permanentním šeru a střídání dne a noci neznají. Do největších hal se vejde 100 tisíc kuřat, ale běžná norma je tak 10 až 20 tisíc. Na metr čtvereční připadá postupem času (jak rostou) 16 - 20 brojlerů. Pohyblivost je tedy velmi omezená a nejen kvůli prostoru. Zvířata mají velmi křehké kosti, které nejsou schopny unést neúměrně silné tělo. Teď už je vám asi jasné, že babiččino kuře a brojler jsou dvě různá zvířata.

Podestýlka se během jejich života nemění, takže se doslova brodí svými výkaly. Vznikají bolestivé puchýře na prsou, vředy či popáleniny nohou. Není tedy divu, že ne všechna kuřata se dožijí "vysokého" věku 40 dnů a umírají v halách.

Při přesunu na jatka se zvířata se nejdříve odchytí za končetiny a nacpou do přepravních klecí, při čemž jich mnoho utrpí různé zlomeniny. Mnoho kuřat nepřežije ani cestu na jatka. Ti co ano, se zavěsí za bolavé nohy na háky v pojízdné lince a hlavy jim ponoří do vody nabité elektrickým proudem. Pak jim strojově podřežou krk.", píše se v článku.

Ani realita v mléčném průmyslu není lepší:

"Samotná dojírna je vykachličkovaná větší místnost s pogumovanou podlahou. To ale nijak nezabrání podkluzování na hovnech, která si krávy natahají ze špatné (samozřejmě pro majitele levnější) podestýlky, což jsou vysušená hovna, která se dají takhle neustále recyklovat dokola.

Co mi přišlo ale opravdu odporné, to bylo nejen to, že se cucače mléka přímo napojují na často i špatně ošetřená vemena, ale potom samozřejmě odpadávají do těch hoven a otírají se o to. Přestože mléko potom prochází filtry, ten pocit, že v něm byla hovna a hnis z kravských vemen je prostě hrozný.

Některá vemena byla silně zastrupovaná a popraskaná, některá měla zablokovaný východ natolik, že se tam hromadila tekutina a hrozilo jim prasknutí. Krávy jsou tu čistě jen stroje na mléko, mají na krku přístroje, kterými se měří dojivost, a když je dojivost špatná, kráva je „rozbitá“ a jde se opravit k veterináři.", píše se v článku pro soucistně.cz.

No a pokud byste si dali rádi vajíčka, zde video jak končí kohoutci. Jsou rozdrceni zaživa v drtičkách.