Americký senátor v roce 1939 odmítl židovské imigranty. Děti pak skončily v koncentráku.

Velmi zajímavý dokument zveřejnil Nadační fond Generace 21. Jedná se o dopis senátora Roberta Tafta z roku 1939. Vysvětluje v něm, proč USA nemůže přijmout 20 000 židovských dětí z nacistického Německa. 

Jak pak tyto děti skončily i se svými rodinami asi všichni víme. 

Zajímavé je ovšem sledovat jeho argumenty, které jsou velmi podobné ten dnešním, týkající se uprchlíků například z válkou postihlé Sýrie či Iráku. 

1. Imigranti by znamenali zásah do sociálního systému

"Na státní podpoře závisí téměř dvacet milionů lidí", znělo v dopisu. Právě toto používají často islamofobové, že český systém živý dost lidí a dalších několik stovek (nebo jednotek tisíc) by prý nezvládl.

2. Imigranti nám budou krást práci

"Pokud ti uprchlíci práci seženou, připraví o ni dvacet tisíc mladých Američanů, kteří ji budou hledat zároveň s nimi", znělo v dokumentu. Toto je i absurdita českých xenofobů. Na jednu stranu tvrdí, že budou zatěžovat sociální systém, na druhou stranu, že nás prý připraví o práci... A na straně třetí jejich večerky zrujnují české obchody s potravinami a jejich kebabárny české stánky s občerstvením. Tak co tedy? 

3. Už přijímáme dost

"USA již přijímá 27 tisíc uprchlíků v rámci kvóty a mnoho tisíc dalších na základě speciálních a turistických víz", píše se v dopise. Takže stát není připraven na vyjímečné situace?

4. Uprchlíků je moc

"Uprchlíků je téměř milion a půl a žádná země jich není ochotna přijmout více než jen malé množství", je citace z dopisu. A znovu to samé tvrdí i dnes. Takže raději nepomůžeme nikomu?

Podobnost až z toho mrazí. Napadá mě snad jen citát:

„Ti kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.“  George Santayana