Jestli nevěříte, nečetli jste Čapka :-) Ale to je fuk - tedy vaše škoda, ale jinak fuk - stejně to platí. Zkrátka, pořiďte si zahradu, začněte se hrabat v zemi a uvidíte :-)
Můžete to pojmout jako jednoroční kurs, ale účinnější je dlouhodobá série. Budete mít slevu a snazší chápání celé problematiky.
Pokud byste chtěli pochopit proces opravdu na 100%, musíte si nejdřív koupit pozemek.. Samozřejmě co nejlevěji. Takže samozřejmě s co největšími problémy.
Pokud se vám to podaří s výše uvedenými parametry, musíte číhat jako rys ostrovid a ve vhodný okamžik zatnout drápy.
Podařilo se.
A pak to teprve nastává: kde byla v původních záměrech vymyšlena japonská zahrada, vede odvod splaškové vody...
Kde jste si představovali zahradní kuchyni, je bažina. Přesazujete jako vzteklí...
V prvotním nadšení ve smyslu „poručíme větru dešti“, vysázíte za nemalý peníz vysněné rostliny. Chudinky pojdou... Není divu. V daném prostředí se opravdu necítí dobře.
Krásné, vlastnoručně vypěstované buxusy vám začne žrát zavíječ, který přišel z východu a vy, zaruputilý pacifista, musíte přijmout myšlenku, že bez drsných prostředků se ho nezbavíte.
Jara jsou taková, že na začátku je letních třicet, po dvou týdnech mrzne a přecitlivělý pieris, trubač i ruj vlasatá , kteří se domnívali, že život je brnkačka a můžou vyrazit bez následků z mladistvé nerozvážnosti, jsou s odpuštěním chcíplí...
Na zahradě vydrží bez mimořádné péče většinou jen odolní jedinci domácího původu s pořádnými kořeny a odvahou prosadit se.
Zahradník začíná chápat, jak jde život – nejen na zahradě... jestli má člověk sílu změnit místo kde žije, s kým žije, zkusit změnit sebe... A taky, že všechno má svůj konec. Na to pochopení a smíření je nejlepší úžasná vzácná veličina čas .
