Vandalové schovaní za "uměním"

Chodím do práce kolem domu, který měl svou gotickou krásu donedávna hodně zašlou a oprýskanou, nejnovější na něm byla cedulka "kulturní památka". Před půlrokem se s ním začaly dít velké věci -

dům dostal lešení, stavební firma zřejmě šibeniční termín a když po krátkém čase lešení i hbití stavebníci zmizeli, vyloupl se v kráse, kterou měl naposled někdy ve 14. století. Pastva pro oči, pohlazení pro duši, záchvěv pýchy pro místního patriota. To trvalo necelý týden. Pak se tam objevilo grafitti - obludně velké černé...

Aby někdo dokázal takhle mordovat cizí práci, musí k tomu mít jeden základní předpoklad – nikdy sám vlastníma rukama nic nevytvořit. O hlavě nemluvě, obsah této části těla tady zcela absentuje.

Snad jen jednou jsem musela přiznat, že se mi grafitti docela líbí - když nově budovanou cyklistickou stezku oddělili od silnice souvislou řadou dvoumetrových panelů, které byly volně k dispozici pro tenhle druh seberealizace. Zalíbenost byla možná jen výsledkem nechuti k panelové šedi, kterou byl člověk kdysi obklopen ze všech stran, ale byly to výtvory, které byly namalovány pracně s citem pro výtvarno a ne za běhu s jedním černým sprejem.

Tak bych se přimlouvala za další ohraničené cyklostezky, ať se má grafitti kde prezentovat, ale prý to není ten pravý adrenalin ...

 

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Miloslava Cejpková | středa 4.6.2008 8:33 | karma článku: 18,01 | přečteno: 1555x