Správná tchýně má bydlet alespoň stopadesát kilometrů daleko a rady dávat pouze v případech, kdy je o to výslovně požádána.
X+
Jsou kategorie, do kterých se dostane člověk opravdu ne vl. vinou. a nikdo se ho ani nezeptá, jestli se mu tam chce. No nechce, pochopitelně - vždyť už jen to slovo tchýně zní tak nějak nelibozvučně, vybaví se vám dýně (v lepším případě)... ani němčině není co závidět, "Schwiegermutter" nedrnčí o nic líp. Proč to čeština nemá vymyšleno aspoň jako angličtina - "Mother in law" - zákon je zákon a ten se má ctít.
Nejlíbezněji z toho vychází galantní francouzština - "belle mere" snad ani nemůže vypadat jako brutální jedubaba, neřkuli, aby se tak ještě chovala. Má krásnou matku v popisu práce a hotovo.
Hlavní role tchýní v nepřeberných vtipech drsného až nejdrsnějšího charakteru je nezaměnitelná. Tchán prostě nemůže zastat všechno. Taky by tam neměl tu jiskru, kterou dovede vykřesat ženský temperament.
Všechno asi vězí v neschopnosti milujících maminek přiznat si, že to nebohý dítě je dospělý tvor, který chce žít svůj vlastní život podle svých vlastních představ a že doba láskyplných pouček, tisíců rad a koneckonců i uplatňování nároků na muchlací náruč je fuč - že rady a poučky už měly být dávno vysloveny a svůj čas, kdy by neprošly levým uchem do pravého a pak volným pádem do prachu cesty, určitě někdy v době růstu měly. Na pošmajchlování už je taky alternace, je třeba si počkat na eventuální výsledky v podobě přítulných vnoučat.
Jsou přehršle školení, kde se dá zdokonalit v naprostých nepraktičnostech - nevím, jestli někde existuje něco tak přínosného jako kurs "jak se stát bezvadnou tchýní snadno a rychle". Ale kdo ví, jestli by to nebyla jen snůška šedošedé teorie. Ani ty závěrečné zkoušky bych si neuměla představit - co třeba modelová situace "do svíčkový dávám vždycky přesně 7 celých pepřů", nebo "Jaroušek má raději prsíčka než stehýnko - viď Jaroušku?".
Někdy je nejlepší brát skutečnosti jen tak s citem. Hlavně když to tak berou obě strany.
