Měnili byste s jezevcem?

Mám chuť na malou úvahu na téma „ závidím jezevcům“. Užitečnější by bylo přinutit se jít podle plánu upéct ty ementálový tyčky a rokfórový kolečka, na který jsem si ráno připravila těsta, jenže ti jezevci mi nedají pokoj.

Mají to bezvadně zmáknutý. Na podzim řádně naberou na váze, obalí se tukem a takhle pěkně vypasení čekají až uhodí mrazy. Pokud je zima tuhá a mrazivá, upadají jezevci do nepravého zimního spánku, při kterém jim příliš neklesá tělesná teplota. Občas otevřou jedno oko a zkontrolují, jestli už mrazy polevují a jaro ťuká na dveře. Když mrzne dál jen praští, pokračují ve spánku a nechávají si zdát o vlahé teplé přírodě. Neřeší ledový ruce a nohy, ani stálou zimní rýmu.

Je fakt, že na šťavnatou žížalu nebo larvu bych po probuzení asi chuť neměla. Jdu na to pečení.

Ale až budu jezevec….