Zdravé veřejné finance s vizí

Alois Rašín při schvalování rozpočtu na rok 1919 poznamenal: „Pánové, bez rozdílu stran, nehleďte na to, zda to, co máte odhlasovat, odpovídá vašim psaným programům. Ptejte se jen na jedno: zda blaho republiky vyžaduje takový deficit, který zde máme." Opoziční poslanec sociální demokracie Bechyně na Rašínovu řeč odvětil: „Mně je zcela jasno, že ne rozdělení na strany a třídy, nýbrž jako národní celek musíme pečovat o to, aby z hospodaření našeho státu pokud možno co nejdříve schodek zmizel."

O potřebě snížit státní výdaje se u nás mluví už dlouho. Otázkou je, zda je pro to nyní nejvhodnější období, protože omezení výdajů může přispět k prohloubení krize. Hospodařit v době růstu jsme nezvládli. Dlouho jsme odkládali řešení korupce, předražené státní zakázky, neefektivitu státní správy, reformu důchodového systému a řadu dalších věcí, až jsme se nyní dostali do stavu, kdy plošnými škrty můžeme ohrozit naši budoucí konkurenceschopnost. Podívejme se na naše veřejné finance jinak. V tuto chvíli bych spíše než omezování výdajů doporučil přesměrovat neefektivní utrácení do investic, které mají dlouhodobý smysl. Česká republika patří k evropským rekordmanům v ceně za výstavbu jednoho kilometru dálnice a navíc se u nás staví projekty, o jejichž smysluplnosti kdekdo pochybuje. Přitom se budou snižovat prostředky na vědu a školství. Tak trochu zapomínáme na to, že právě nyní rozhodujeme o své budoucí konkurenceschopnosti a ta není v betonu, ale ve vědě a vzdělání.

Je zřejmé, že montovny se od nás začínají stěhovat za levnější pracovní silou dále na východ. Státní kasu v budoucnu naplníme jen tehdy, když již nyní budeme cílenými programy podporovat perspektivní hi-tech odvětví, která vytvoří nová pracovní místa. Využijme krizi jako příležitost a soustřeďme se na obory podnikání jež s oživením ekonomiky přinesou ještě nějaké další plus: omezí závislost na dovážených surovinách, srazí domácnostem a podnikům účty za energii, nebo integrují do ekonomiky vyloučené skupiny a chudší regiony. Dodatečný impuls do ekonomiky by přineslo snížení ceny práce, tedy snížení sociálních odvodů. Výpadek příjmů je samozřejmě nutné nahradit, nejlépe zvýšením nepřímých daní.

Po volbách nás čekají zásadní reformy. Místo krácení sociálních dávek je třeba nejprve omezit plýtvání s veřejnými prostředky. Musí se změnit zákon o zadávání veřejných zakázek, zpřísnit zákon o střetu zájmu politiků a stát musí obchodovat pouze s firmami, u kterých je jasné, kdo je vlastní. Takto se ušetří hodně a pokud se k tomu podaří i důchodová reforma, tak budou státní finance zachráněny - a s vizí budoucí udržitelné prosperity. Myslím, že by s tím souhlasil Rašín i Bechyně.