Je zpochybněno vše

Rozhodnutí německého ústavního soudu znamená odvalení dalšího balvanu na cestě k bankovní unii, která by měla stát na třech pilířích - pojištění vkladů, bankovní regulaci a záchranném fondu na sanaci krachujících bank. Bankovní unie je také nutnou podmínkou k rozbití onoho začarovaného kruhu mezi zadluženými státy a oslabenými bankami. Tedy k tomu, aby záchranný fond ESM mohl půjčovat peníze přímo bankám a ne prostřednictvím států jako dnes, což vede k prohlubování dluhové krize.

Situace, kdy je většina bank nadnárodních a většina pravidel národních, je dlouhodobě neudržitelná. Měla krachující banku Dexia zachraňovat spíše Francie nebo Belgie? Je Česká spořitelna opravdu česká nebo rakouská? A co kdyby měla Erste bank problémy, opravdu by čeští střadatelé uvěřili, že se jich to netýká?

České obavy z přenesení pravomocí na evropského regulátora jsou legitimní a nyní je čas o nich jednat. Česká republika se však z této debaty již předem vyloučila. Premiér Nečas a další zástupci ODS ve vládě a parlamentu jsou vyzváni usnesením Výkonné rady této hlavní vládní strany, aby zabránili zapojení České republiky do bankovní unie a vzhledem k situaci v této straně se obávám, že toto usnesení bude dodrženo.

Vzhledem k tomu, že 95 procent bankovního sektoru je v držení zahraničních bank, většinou ze zemí eurozóny, tak máme pouze dvě možnosti: buď ty banky znárodnit, nebo se aktivně účastnit procesu vytváření bankovní unie. Upřímně řečeno, po skandálním výroku premiéra Nečase, kdy v podstatě převzal argumenty čínské propagandy, bych se už ani moc nedivil tomu znárodňování.

Po vstupu do Evropské unie, kdy bylo nutno přejímat evropské právo, politiky a instituce, jsme dosud nedospěli k definici české pozice uvnitř EU, která by umožňovala konstruktivně přispívat k evropské integraci a současně se kriticky vymezovat vůči věcem, které jsou v rozporu s našimi zájmy. Předseda Evropské komise Barroso ve středu řekl, že další prohlubování evropské integrace by nemělo být určován podle nejpomalejších členů, což je vzkaz i pro nás, že bychom si měli rychle ujasnit, kde opravdu stojí náš národní zájem. A k tomu by měla přispět i tato konference, na kterou Vás srdečně zvu.

V rámci jejího třetího panelu se představí hlavní kandidáti na našeho budoucího prezidenta, který bude po svém zvolení české směřování v Unii v následujícím období výrazně formovat. Budou odpovídat na to, jaké jsou jejich priority v EU, jakým způsobem budou chtít spolupracovat na formulování české pozice či jaká EU by podle jejich představ měla nejlépe hájit české zájmy.

Barroso nastínil svoji představu demokratické federace národních států (ne žádný superstát) a vyzval k posílení diskuse o institucionálních změnách. Pokud budeme stát mimo, tak to v podstatě bude znamenat náš postupný odchod z Unie se všemi zahraničně-politickými důsledky, které z toho vyplývají. Naše zahraniční politika po roce 1989 stála na dvou základních pilířích, na koncepci našeho návratu na Západ (EU, NATO) a na podpoře dodržování lidských práv a demokracií ve světě. Nyní je zpochybněno vše.

Článek vyšel jako příspěvek do Macháčkovy výměny na IHNED.CZ - http://dialog.ihned.cz/machacek/c1-57471440-jake-jsou-vyhody-a-nevyhody-rozhodnuti-ceska-nevstoupit-do-bankovni-unie