Německá levice uhodila rázně do bubnu a ode dneška v jednom triku a v jednom šiku chystá ofenzívu. Myslím, že takhle nějak se dá shrnout čerstvá agenturní zpráva o tom, že východoněmečtí postkomunisté a jejich západní obdivovatelé vytvořili novou, zaručeně levicovou politickou stranu. Až potud tomu jasně rozumím, a protože mám Německo za humny, budu pro jistotu pečlivěji zamykat.
Jak mám ale rozumět tvrzení, že výše zmíněnou událostí došlo ke sjednocení německé levice? Představitel nově vzniklé strany Oskar Lafontaine se hned při prvním možném projevu „navezl“ do německé sociální demokracie a ani zelení neušli jeho kritice. Cožpak to nejsou také levicové strany? Že by to už byl ten pověstný (a v Čechách nikdy neobjevený) politický střed? Při takové tlačenici nám ale za chvíli pravicové strany na opačném konci přepadnou přes politické zábradlí!
Nebo je to všechno trochu jinak? Co když jenom máme problém se slovníkem? Jak si jinak totiž vysvětlit, že pokud se mluví o komunistických pohrobcích ve východních státech, mluví se často o „nebezpečích“ a používají se slova jako „extrémistické“ či předpona „ultra“, ale v případě Německa jde o levicové hnutí a Lafontaine je diplomaticky označován jako „poněkud kontroverzní politik“? Já myslím, že už jen ta rudá barva prolité dělnické krve, která dominovala výzdobě slučovacího sjezdu, docela hodně napovídá o mnohém. Rozhodně jsem přesvědčen o tom, že známý hit Internacionála zní všem „levicovým“ uším stejně slastně jak v Německu tak i u nás nebo dejme tomu na Ukrajině. A tak stejné by mělo být i jejich zařazení. Kočka je přece kočka, pes je pes a extrémní levice je extrémní levice.
(Všem kočkám a psům se hluboce omlouvám, srovnání s nimi bylo čistě náhodné a nesouvisí nijak s jejich dobrou povahou)
