Kulturní hyeny trhají poslední kusy

Tuze zajímavou diskuzi nastartovaly plánované škrty v rozpočtu ministerstva kultury. Malé hladové krky se vrhly na ty velké a s křikem každý obhajuje právě jen tu svojí existenci. Už beztak divoké poměry ve financování kultury ovládly zvířecí pudy.

Tento boj o přežití vyvrhl na hřeben svých vln množství zasvěcených křiklounů, kteří v zájmu svých stran, skupin, akcí, organizací (nehodící se škrtněte) neomaleně ukazují prstem na své soupeře, ve snaze je obrat o poslední flákotu na ohlodané kosti ministerských finančních podpor. 

A tak se ptám. Jak to, že se uprostřed těchto rvaček nikdo nepozastaví nad tím, že resort kultury by měl být až tím posledním, kde by se mělo škrtat. Že na kulturu tento stát dává tak hanebně málo prostředků, že je s podivem dosavadní existence příslušného ministerstva. Představme si místo státu rodinu a její rozpočet. Je před výplatou a tudíž potřeba šetřit. Nejlépe se šetří na kultuře a proto hlava rodiny rozhodne, že například do divadla nebo kina se tentokrát nepůjde. Budeme se doma zadarmo dívat na televizi a ušetříme. A přitom za ten večer mimoděk vyžereme lednici v ceně několika lístků do divadla. A nějak podobně to dopadne i s „uspořenými“ penězi z resortu kultury. Státu ta almužna nepomůže a kultuře zlomí vaz.