Včera jsem si v Shanghai Daily přečetl, že záplavy v jižní Číně si vyžádaly 158 obětí na životech. Dneska zas, že za loňský rok bylo asi 2500 obětí důlních neštěstí. Hrůza. V Číně je ale 48 měst s populací nad 2 miliony obyvatel a čínský “ČEZ” má 1,5 milionu lidí a spolu s dalšími třemi největšími zaměstnavateli, kteří mají v průměru už jenom po milionu, zaměstnávají tolik lidí jako celá ČR. Čína je prostě velká. Nezapomínáme na to někdy, když ji soudíme?
Čínský pavilon na Expo 2010Daniel Čapek
Rád bych předeslal, že se na Čínu již od doby, kdy jsem se před dvěma lety přestěhoval do Šanghaje, dívám v mnoha ohledech kriticky. Byznys provází korupce na každém kroku, státní zásahy jsou nevyzpytatelné a často směřují proti zahraničním firmám, které se přitom paradoxně jako jediné snaží skutečně dodržovat místní zákony, občas k posměchu místních. Kvalita života se možná zlepšuje, ale taky má odkud – až si zas někdo bude stěžovat, že v je Praze hluk a smog, doporučuji mu týdenní balneoterapii v Pekingu nebo Kantonu. Silniční provoz nebo třeba vystupování z výtahu či metra je přehlídka bezohlednosti. Kdo nezareaguje hned a bez skrupulí, na silnici nedojede nikam a ve výtahu a metru zase všelikam, jenom ne tam, kam chtěl. To samé platí pro zákony a opatření čínské vlády: to, že se nějaký zákon schválí v Pekingu, je asi tak podstatné, že se v Čechách po tombole župního přeboru v kuželkách usnesli všichni zbylí přítomní střízliví leváci, kteří nosí v nose náušnici, že KSČM je třeba postavit mimo zákon. Nebo skoro tak podstatné...
Pobaveně jsem si přečetl dopis generálního komisaře pro Expo 2010 (viz http://shanghaiist.com/2010/05/18/expo-czech-leaked-email.php ) - pan Stehlík si v něm stěžuje na podporu ze strany organizátorů a hýří slovy jako „nepřijatelné, zbytečné, podivné, musí být okamžitě odstraněno“. Vše, co píše, bude dost pravděpodobně pravda a i s jeho návrhy řešení nelze než souhlasit. Co je tu tedy k pobavení? Pochopitelně to, že pan Stehlík nechápe, že takovouhle formou se v Číně nikdy ničeho nedomůže. Otevřeně a tvrdě kritizovat kohokoliv, navíc ještě státní administrativu, je faux pas, znamená pro obě strany ztrátu tváře a velice obtížně se odpouští. A jak celá věc souvisí s mým dnešním tématem? Začetl jsem se na internetu do komentářů k tomuto článku a jeden se mi obzvláště zalíbil, zněl přibližně v duchu „když mravenci tančí kolem nohou draka, nemůžou se divit, když občas nějakého z nich zašlápne“ – tedy ať si laskavě ta pidizemička uvědomí, kdo tady nosí kalhoty. Samozřejmě jsem se nejdřív spravedlivě naštval, ale přeci jen mi to zase připomnělo jeden podstatný fakt: Čína má 130x více obyvatel než ČR. To nás jako národ společně s faktem, že její HDP už 10 let roste v průměru o 10%, dráždí. To je ještě podporováno mediálním obrazem zlé Číny, který šíří často bohužel i pan Etzler, zpravodaj ČT v Číně, který dokáže i z veskrze pozitivní události vyždímat její negativní potenciál a na něm svoji reportáž vystavět. Vzpomínám si, že když jsem do Číny přijel těsně před olympijskými hrami 2008, jediné téma jeho reportáží bylo, kolik je v Pekingu smogu. Postavil si kameru někde na kraj silnice a zaníceně komentoval matné siluety mrakodrapů za sebou. Opět doplňuji, že s tím smogem měl naprostou pravdu, ale kdyby se OH konaly řekněme v Mexico City (kde je smogu asi tak stejně) a ne v nenáviděné komunistické Číně, vypadaly by reportáže stejně?
Není na čase si uvědomit a zároveň akceptovat, že Čína je prostě velká? Že když se lidi do vagónu metra tak trochu nenacpou, tak prostě nepojedou. Že 158 mrtvých při povodních je v přepočtu stejně jako jeden u nás. Že zákony, které se dělají pro zemi, kde je lidí pětkrát víc než v celé Evropské unii, prostě musí být v praxi uplatňovány „tak trochu pružněji“. Podívejme se na ČR, jak jsme schopni ustanovit a následně vynutit zákony pro 10 milionu lidí. Možná to někoho překvapí, protože když se řekne „komunistický vůdce“, má před očima strejčky Gustava nebo Milouše, případně chlapáky Huga nebo Fidela, ale místní špičkoví politici nejsou žádní hlupáci. Na svoje funkce se nejenom politicky, ale hlavně odborně připravovali celý život a vědí zcela přesně, co je možné s touhle zemí aktuálně dělat a co – i kdyby stokrát chtěli - prostě bude muset počkat – a navíc to i dokážou plánovat. Já vím, „pětiletka“ je u nás zdiskreditovaný termín, ale je lepší nemít žádné koncepční plány a každé dva roky po předčasných volbách, které nás ztrapní před celým světem, otočit kormidlem o 180 stupňů?
A ještě k té „pasti“ z nadpisu tohoto článku: Čína bývá kritizována za stav svého životního prostředí, kvůli podmínkám práce nebo nekvalitě svého zboží. Je to ale z velké části západní poptávka po levném zboží, která Čínu nutí vyrábět levně a nekvalitně. Také je třeba si uvědomit, že západ si svojí průmyslovou revolucí s přesně stejnými nešvary, které dnes s určitým pokrytectvím tepe, prošel už více než před sto lety, kdy byl mezinárodní obchod, jak ho známe dnes, ještě v plenkách. Na rozdíl od Číny, kdy se vše seběhlo teprve nedávno a která dnes musí uspokojovat obří světovou poptávku po zboží, za jehož výrobu je vlastně hned následně tvrdě kritizována. Sklapla past.
Ale vzhledem k tomu, že toto nikdy nebyl ekonomický nebo politický blog (slibuji, že už sbírám materiály na třetí díl Číngličtiny!), tak alespoň závěrem zpátky do jeho obvyklé polohy: Musím se smát nad každodenními důkazy toho, že to všechno není o Číňanech: nervózní běloch ve výtahu drtí tlačítko zavírání dveří, aby už se sakra nedostali dovnitř další lidi a výtah se konečně rozjel a já bezostyšně odbočuju doprava na červenou a doleva, aniž bych dal přednost protijedoucím. To bude stát bodů a nervů, až se vrátím do Čech mezi ostatní mravence.
