UŽ to takhle dál nejde a já ti těch pár řádků musím napsat, neb UŽ mě to poněkud více štve! Je mi jasné, že jsi vytížený manager, jinak bych ti nemusel psát, ale bych ti to mohl třeba zatelefonovat, ale sehnat tě dnes je pořádná dřina...
Inu, nemáš to dnes lehké, milý Sašo, nemáš! No to jistě víš, snad už ti to nějaký poradce poradil, že to je dobré říkat na veřejnosti a dělat u toho štěněcí oči. To z poza tvých brýlí asi moc nejde, no vidět často ve zprávách, že se o to snažíš, takže druhá ruka Rudolf a jeho squadra plní aspoň něco. No ale to není to, co jsem chtěl.
Všiml 'sis v jakých sračkách ten zelený cirkus je? Nevím, zda máš teď vůbec dost času, když je stále co řešit s Bártou, nebo s tím, no s Bémem. Jo panečku, máte teda hustý kostlivce! A teď ještě Janoušek... Petr je jistě na prášky! Tak to si myslím, že na práci vůbec čas nemáš, i když jsem tě onehdá viděl v telce s Petrem Pavlem (jistě to není naopak) a něco jsi tam pokyvoval hlavou. Kdybych byl matinkou tak bych ti šťouchal do žeber a říkal 'toho se, Sašenko, drž! Ten ví co chce!' Asi ví co chce, proto byl dlouho venku, neb generalita naša slavná jeho názory musela vnímat jako lití smůly na holé nohy. Ale, a to je jistě dobře Sašo, je teď doma a na podzim snad dostane novou židli do Pickovi současné kanceláře.
Ale to jsem nějak odbočil, víš, nechal jsem se unést představou, že by třeba zase něco začalo fungovat. Snad to nebude zase další přizdisráč, který bude jen couvat, jak to děláš ty, jak to dělá Picek, a že se za zelený cirkus nějak zasadí. Nemá z čeho ani začít, armáda má dnes úplně holou prdel po všem tom vracení peněz do rozpočtu, po všech těch lumpárnách, co natropili ti srandisti z ministerstva a klika generálů k tomu. A ty, Sašo, jsi se jen díval a jezdil po okolí, jako by se nic nedělo. A ono se děje!
Na funkce se dokola dostávají kamarádi kamarádů, neschopáci, co se hrají na manažery, jak třeba ten z podstatných, ředitel personální, bývalý neschopný tajemník z Pardubic zcela rozhodil celé ředitelství, důležité je alibisticky se obrnit a nic nerozhodnout, ale pak odpovědné tesat a tesat. Ale ani to není to jádro pudla, Sašo! To jsou tenkosti, na manažery stejně dělá dělný lid a ten jede dál. A má toho na hrbu dost, však stále a stále se jen propouští (ti lidi se zároveň asi rozpustí, když si každý myslí, že propuštěním problém končí) a kde se nepropuští, tam zelený cirkus opouští lidi sami, neb za posledních deset let jim nikdo nedal ani jen malou jistotu, že můžou počítat s jakous takous jistotou. Nic, nic, nic!
A Sašo, co si pro své lidi udělal ty? Krom toho, že jsi na ministerstvu vytvořil další nesmyslné odbory 3. odboje, uměle vytvořené agendy, když už tady funguje odbor, který se stará o veterány. A že jich tam je, darmožroutů! Porcházka chodbou ministerstva, to je zážitek pro tvůrce odborných popisů, nabažili by se zde. Samý referent, asistent, expert, poradce, ředitel, manažer, náměstek, sekterář, technik, vedoucí projektu, kordinátor, asistent koordinátora, mentor, lektor, specialista – a všude se sedí, tlemí do internetu a pije káva, potom hodinu obědvá a schůzuje, debatuje, recenzuje, obhajuje, intrikuje a jistě i sabotuje. Plný barák lidí, co nic nedělají a na práci se jen hrají.
A co si, Sašo, udělal pro vojáky? Říkáš hodně... Vlastně ano, oškubal si je jak jen to šlo! Tu speciální daň, tu snížení platu a ta bomba s hodnostma, to byl majstrštyk! Ožebračil si najednou bezmála dvacet tisíc lidí, jen pár vyšších důstojníků a generálů na změně hodností vydělalo, zbytek přišel o peníze. Všichni ti na základních funkcích, co i tak hovno vydělají, tak si jim ještě pobral. Hotový Jánošík naruby.
A co dál, Sašo? Co to je s tím, že se dávají snad ponožky na rok? Co je to zase s tím barevným semaforem, že už zase ne extráky, ale maskáče? Zas na něco nejsou many, co? Jak by mohly být, když se každý bojí cokoli objednat, udělat řízení, když to zase někdo napadne a pak se čeká a nic se nedočeká. Pak není matroš na uniformy, nemí možnost si nic dokoupit ve skladech výstroje a výstrojní body použít leda pak jako platidlo do ruletky.
Ale snad bude dost materiálu, čeká se přece na další restrikce, tak koho zase vyhodíš, Sašo? Kluky z útvarů, kteří cvičí, jezdí do misí, více či méně na sobě makají i v podmínkách nedostatku všeho, nebo vyhodiš ty žáby na prameni, brzdy z ministerstva a pustíš do něj čerstvý vítr? Myslím, že toho se ale bojíš! A bojí se i ti, co už dávno zapoměli, že byli taky vojáci, naši generálové, kteří odtažitě „velí“ ze svých luxusních kanceláří a intrikují mezi sebou, koho udělat „zeleným kardinálem“, aby jim polívčička neschládla. Nastavené benefity generálů a plukovnictva jsou neúměrné zbytku pyramidy, propast tato začala vznikat na konci éry Šedivého a na začátcích Štefky, který byl opravdu jeden z vůbec nejhorších, nezabedněnějších, nejbezskrupulóznějších, nejprasáčtějších generálů vůbec. Jeho arogance je doposud nepřekonaná!
A viděl si, Sašo, v čem ti kluci (dobře, i ti starší kluci) musí žít? Jo, namítneš mi, že jsi přece Julisku viděl. To já taky! Taky není pro obyčejná hovna, Saši! Na začátku bylo její obsazování silně diskriminační, dostal se tam jen jedinec, co měl na výložce podplukovníka a dělal minimálně vedoucího oddělení, a z občanů jen kravaťáci z MO. Teď je selekce jednodušší, prachy! A viděl si nějakou další ubytovnu, Sašo? Třeba tu na Ruzyni? Jo, blok A je fajnovej, začalo to opravou čtvrtého patra, když tu museli bydlet generálové po dobu opravy Julisky, pak se opravil zbytek bloku. Takže plastové okna, koberce, nový nábytek, ledničky na pokoji, křesílka a tak. Prostě dobré ubytováníčko. Ale viděl si blok B a C? Tam by tě, Sašo, z bezpečnostních důvodů ani nepustili, nedělej si iluze. Tak ti to lehce popíšu – výtah hrůza, ale zrovna jede, chůze po schodech je totiž nebezpečná, kvůliva otrhanému linu, víš? Chodby, řekněme, že jo, a je tu hřeb – pokoje. Staré okna, které ani nevím kdy byly myté, není radno příliš moc otevírat, cesta zpět by mohla být neproveditelná, na zdech tapeta, která sama padá tam kde je ještě celá, nebo kde nebyla vytopená. Na Mírově mají možná lepší stěny (až mě za tento dopis tobě, Sašenko, zavřou, dám ti vědět).Stropní zářivky jsou plné mrtvých much, na zdi dvě poličky, jedna stará komoda, která drží spíše špínou než silou vůle, umakartová koupelka se zrcadle, ve kterém se ani za plného světla žárovky neuvidíš. Pardoxně stará postel není hrbatá, i tady jsou občas dary!
Široko daleko nic, jen pár automatů na nealko a kafomat. Bratru, tři klacky na měsíc! Doufám, že v jiných posádkách mají kluci lepší vyžití na ubytkách.
Tak nevím, Sašo, vlastně jsem nenapsal nic nového, co? Já vím, říkal jsem to, nemáš čas, to jsou tenkosti, co tě nezajímají, za chvíli volby a zas přijde jiný odborník na obranu, který nám ten sandál už opravdu roztrhne! To je jedno, kdo sedí ve tvé kanceláři. Bylo jedno, když tam byla zrzavá zpěvačka, bylo úplně jedno, když tam seděl učitel matematiky. Ty si aspoň, disident! Ale nepomohlo nám, že jsi měl osud vyvrhele, tak jako má dnes osud armáda. Takže klidně ať po vobách tomu šéfuje tykadlo Langer, v prdeli už jsme...!
