Chirurgie, anatomie či fyziologie poskytuje dostatek informací o lidském těle. Psychologie zkoumá vědomí a podvědomí člověka již řadu let. Přesto je to s vědomím člověka složité. Velmi složité.Fyzicky jsme si velice podobní, v myšlení velmi různí.
Problémy v mezilidských vztazích jsou poměrně časté. Proč? Protože lidé často posuzují druhé podle toho, jak sami reagují na různé své slabosti, city či emoce druhých. Dochází k nedorozumění.
Chceme vůbec chápat druhého člověka? Často je tu jen jeden zájem a ten je hlavní. Vlastní zájem - lidské sobectví a absence empatie.
Člověk musí dozrát do jisté úrovně, aby dokázal kromě sebe vnímat i ty druhé. Pak může nalézt vnitřní klid a vyrovnanost, potřebný životní nadhled. Je schopen sebereflexe. Tudíž roste.
Takový člověk je pak prospěšný sobě i společnosti, má co nabídnout.
Nezralé ovoce se nedá jíst, shnilé už vůbec ne. Plod, nepřejde-li mrazem, chutná trpce. Jen zralý plod nám může dát potřebné živiny, nasytit a osvěžit.
Stejně tak je to s člověkem.
Kdo zakusí mráz, raduje se ze slunce. Kdo pozná slzy, pozná radost. Kdo zažil pády, snáze uspěje. Kdo přeje druhým, sám nalézá štěstí.
Štěstí si můžeme vykládat různě. Ale co je vlastně to štěstí? Kde se bere a jak ho udržet?
Pro někoho snadná odpověď, pro někoho ne.
Odpověď by mohla znít takto. Štěstí je v člověku, tam uvnitř. Štěstí a radost ze života jsou tehdy, pokud se tak rozhodneme a takový život žijeme, navzdory překážkám, krachům, lidské zlobě, hlouposti a slabosti. Je to rozhodnutí.
Je mylné očekávat, že nás někdo nebo něco učiní šťastným. Štěstí nelze koupit nebo dostat darem, to si člověk pěstuje v sobě.
Nemít očekávání, ale sám dávat. Vše se stonásobně vrátí. Pokud vložíme na účet, můžeme z něj také vybírat a pokud jsme moudří, „citové konto“ roste. Nakonec často znamená víc, než to tučné v bance. Je tolik velmi bohatých lidí, ale šťastní nejsou.
Proč?
Nevkládali včas na svoje „citové konto“.
--
Přečíst jiný článek autorky
Schopnost odpoutat se jako ochrana před stagnací a nemocí
--
