Martínek versus Jančura

Televizní souboj Martínek versus Jančura je v podstatě soubojem postsocialismus versus kapitalismus a doufám, že hodně lidem otevřel oči.

<!-- @page { size: 21cm 29.7cm; margin: 2cm } P { margin-bottom: 0.21cm } -->

S velkým zájmem sleduji kausu zmanipulovaných výběrových řízení na provozování železniční dopravy soukromými subjekty. Trošku jsem se s tou problematikou seznámil a velmi jsem přivítal televizní debatu v neděli 12.12.2009 s hejtmanem Pardubického kraje Radko Martínkem, náměstkem generálního ředitele Českých drah panem Blažkem a majitelem firmy Student Agency panem Jančurou.

Několik poznatků z této debaty pro čtenáře, kteří tuto debatu ke své škodě neviděli:

1. Nechápu, proč za kraje přišel hejtman Martínek, jehož kraj vůbec tendr na provozování železnic nevyhlásil a tedy je v tento moment mimo hru. Ale budiž, jako pan Martínek by argumentoval pravděpodobně každý ze sociálnědemokratických hejtmanů.
2. Argumenty hejtmana Martínka, proč nemůže železniční dopravu provozovat Student Agency, ale musí ji provozovat České dráhy, mě vrátily o dvacet nebo spíš o čtyřicet let dozadu, kdy slova podnikání a soukromá firma byla vyslovována se stejným odporem jako onanie nebo pedofilie. Tohoto jsem si všiml i u hejtmana Jihomoravského kraje Haška, který jasně řekl, že se s panem Jančurou vůbec nebude bavit před médii, protože by zviditelnil to jeho podnikání (zhnuseně). Páni socdem hejtmané by jistě přivítali, aby z Prahy do Brna opět jezdily Karosy z ČSAD, ve kterých se v zimě kvůli nedostatku nafty netopilo a v létě připomínaly pojízdnou saunu, já to dobře pamatuji.
3. Hejtman Martínek argumentoval, že Student Agency nemá v současné době ve vlastnictví vlakové soupravy, kterými by mohla dopravu provozovat. Tím opět dokázal, že je kulantně řečeno rozumu mdlého a žije asi někde jinde. Pan Jančura zareagoval velice vtipně a zkráceně poukázal na to, že nakoupit stovky vlaků, dát je do šuplíku, zúčastnit se tendru a třeba jej nevyhrát a vlaky v šuplíku nechat na jindy není dobrou cestou, takhle se to opravdu nedělá. Doslova pravil, že je to jako by si ČEZ nechal od tří zájemců dostavět v Temelíně tři bloky, pak ukázal prstem na jeden, pravil že ten chce a ty ostatní ne.
4. Další argument, že Student Agency není důvěryhodnou firmou, protože vykázala za loňský rok zisk pouhých 40 milionů korun je kouzelný, logicky z něj vyplývá, že České dráhy jsou dobrým a stabilním partnerem, protože vykázaly ztrátu několika miliard.
5. Na hloupost dalšího argumentu hejtmana Martínka, že Student Agency je soukromá firma (opět výraz hnusu) a může jít kdykoli do insolvenčního řízení, reagoval již sám moderátor a citlivě upozornil pana hejtmana, že i České dráhy jsou běžná akciová společnost a i ta podléhá insolvenčnímu zákonu.
6. Pan hejtman po dlouhém vzpomínání protiargumentoval, že České dráhy nejsou obyčejná akciovka, ale že jsou „veřejnoprávní zadavatel“. Pan Jančura jej po záchvatu veselí citlivě upozornil, že veřejnoprávní zadavatel je on jakožto kraj, a že to trošku popletl.
7. Pan náměstek Blažek argumentoval, že Student Agency má prozatím jen jednu vlakovou soupravu a ukázal na kameru fotku motoráčku z 50. let. Fakt nevím jak to je, ale pan Jančura přísahal, že tento vláček vidí poprvé a že zcela bezpečně není v majetku Student Agency.
8. Pan hejtman jaksi „zapomněl“ do nákladů na provozování tratí započítat ztrátu a na důkaz svého tvrzení vytáhl tabulku vyčíslení nákladů, kde tuto ztrátu měl. Když ho pan Jančura vyzval, ať ukáže tabulku na kameru, aby bylo vidět, že se mýlí, pan hejtman se zdráhal.

Celá debata mě opět ujistila v mém přesvědčení, že socdem hejtmané jsou naprosto nekompetentní postsocialističtí papaláši, kteří neumí nic jiného, než rozhazovat naše peníze jim bohužel svěřené způsobem, který bych nazval idiotským, kdybych nebyl slušně vychován. Jsou li usvědčeni, uchylují se k hloupým lžím, ostatně jako většina politiků. Dále jsem utvrzen v tom, že České dráhy jsou zrůdný socialistický moloch bez jakékoli motivace a bez minimální naděje na tržní chování. Jediné, co na nich vidím tržního, jsou platy a pašalíky vrcholového managementu, který se přes gigantické ztráty nijak nežinýruje.

Ještě kacířská poznámka na konec. Soudím, že jakákoliv dotační politika na cokoli je špatná a deformující. Všechny hmotné i nehmotné statky by měly mít svou reálnou hodnotu a za tuto by měly být kupovány nebo obchodovány. Jakákoli dotační politika zavádí do tržních vztahů nesystémovost a křiví jej. Dotační politika potlačuje snaživost, vynalézavost a snahu věci zlepšovat, posunovat kupředu. Lidé, kteří chodí do práce pěšky nebo jezdí na kole, jsou nuceni přispívat na dopravu lidem, kteří jezdí vlakem – proč? Lidé, jejichž děti se vyučily řemeslo, musí přispívat jiným dětem na studium vysoké školy – proč? Lidé, kteří žijí zdravě, sportují a pečují o své zdraví, sponzorují drahá léčení kuřákům a alkoholikům – proč? Vegetariáni přispívají zemědělcům na chov vepřů – proč?

Nevěřím, že by pan Jančura svůj boj se státními a krajskými větrnými mlýny vyhrál. Abych tomu věřil, muselo by se systémově v této zemi mnoho změnit. Například na místech krajských hejtmanů by museli být schopní manažeři s alespoň elementárními znalostmi systémového řízení, analytickým myšlením a současně používající prostý selský rozum. Ale jsem rád, že se našel alespoň jeden nebojácný podnikatel, který se postavil zavedeným pořádkům a místo „odsypávání“ odpovědným povolovačům za příslušná razítka jede „na férovku“.