Konec vidláctví v Čechách

Před několika lety mě zaujaly články psané bloggerem Vidlákem. Byly chytré, logické a čišel z nich ten čirý selský rozum, jehož se nám dnes tak zoufale nedostává.

Články se týkaly především politické situace, ale i zemědělství a života na vesnici. Ne vždy jsem se s nimi zcela ztotožnil, některé věci byly občas trošku přepálené, ale Vidlák vždy uváděl, že jsou to jen možnosti, jejichž pravděpodobnost výskytu není velká. Ale články o problematice zemědělství byly vždy fundované a přinášely mi spoustu zajímavých (byť ne zcela veselých), informací. Po čase jsem nevydržel a s Vidlákem se seznámil osobně. Poznal jsem inteligentního, pracovitého a poctivého sedláka s velkou rodinou s pěti dětmi a malým hospodářstvím. Tyto věci zjevně nadevše miluje a je schopen udělat vše pro jejich dobro. Proto se rozhodl psát své blogy. Názory v nich byly cítit poctivostí a snahou pojmenovat příčiny a následky, měly hlavu a patu. V poslední době se Vidlák poměrně podrobně zabýval i situací na Ukrajině. Opět byly zajímavé, protože část Vidlákovy rodiny žije na Ukrajině, proto měl dostatek relevantních informací.

Dnes jsem se na Vidlákově portálu "Vidlákovy kydy" dozvěděl informaci, že "Vidlákovy kydy jsou ukončeny. V současné situaci není v zájmu naší společnosti přispívat k rozporům a navyšovat neporozumění." No, dobře, nic proti jednotě a porozumění. Ale protože už hodně pamatuji, vzpomínám na doby, kdy tady ta jednota byla. Lidé volili jednotně kandidáty Národní fronty v množství převyšujícím 99%. Jednotně chodili manifestovat svoji jednotu do prvomájových průvodů a kdo nevolil a nemanifestoval, stával se vyvrhelem na okraji společnosti. Husákův režim hromadil chybná rozhodnutí, ale odmítal o nich diskutovat, odmítal alternativní řešení. Byl přesvědčen o své jediné pravdě a snažil se lidem to své dobro vnutit třeba i násilím, natlouci je do něj kladivem. Krásná doba - byla jednota a porozumění, byť pod hrozbou represí nebo kriminálu. Po veselé sametové revoluci jsem byl chvíli přesvědčen, že tyto doby jsou díkybohu pryč. Že bude možno otevřeně kritizovat chybné kroky, analyzovat příčiny a následky chybných rozhodnutí a vytvářet alternativní řešení. Dnes bohužel vidím, že jsem se opět mýlil. Znovu jsou tady lidé, kteří prosazují jednotu a porozumění a to i mocenskými prostředky. Buď budete myslet, mluvit a publikovat tak, jak to chceme my, nebo nebudete psát vůbec. Z toho na mě jde hrůza. Svou politickou reprezentaci jsme volili proto, aby zajistila mír a prosperitu. Nezajistila ani jedno a pokud na to někdo poukazuje, je umlčen.  No, líp už bylo.