Shrnutí druhého roku prezidenta Trumpa v Bílém domě. Ukázka jeho politiky America first, jeho úspěchy i neúspěchy.
O prezidentovi Trumpovi jsem napsal už dva články. První ihned po zvolení,https://broul.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=566536 kde jsem načrtnul moje představy, jak se jeho vláda bude vyvíjet a druhý před rokem, https://broul.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=643922 kde jsem se snažil věcně shrnout jeho první rok vlády. Nyní se zkusím podívat, jak si vede dál…
Uplynulých 12 měsíců symbolizovala Trumpovu administrativu především jeho politika – America first. A celý svět opravdu ohromil, že to myslí vážně. V předvolební kampani tvrdě kritizoval obchodní dohody, které USA uzavřela. Označoval je za katastrofální, amatérské a hlavně, že škodí obyčejným Američanům. Trumpova kampaň se vedla v duchu, že se americká vláda stará více o okolní svět a úplně zapomíná na vlastní lidi. V inauguračním projevu slíbil, že jemu půjde jen o jedno - o zájmy Spojených států. V tomto roce to plně realizoval.
Mezinárodní smlouvy začal trhat, jak na běžícím páse, na okolní státy uvaloval cla, tím je přinutil sednout k jednacímu stolu a vyjednat nové smlouvy s výhodnějšími podmínkami pro Američany. Rozzuřil tím všechny své zahraniční kolegy, protože obchodní a zahraniční politiku bral prostě jako jeden velký byznys, kde je mu úplně jedno, jestli jsou Kanada nebo EU blízkými spojenci, jemu jde o pouze o to, aby Ameriky vydělávala více peněz. Jeho strategie: Na Twitteru či v mediích tvrdě zaútočit na jiný stát, jak moc je na Ameriku zlý, pak pohrozit uvalením velkých cel, zahraniční politici se nejdřív naštvou, ale pak si uvědomí, že by je to bolelo a navrhnou jednání, Trump k tomu pokorně přistoupí a po pár měsících vyhlásí novou výhodnější dohodu a urovnání vztahů.
To samozřejmě otřáslo celým světem a trhy. Ekonomové začaly varovat před obchodní válkou, novou krizí atd. USA uvalila cla na hliník a ocel a na několik čínských výrobků. Evropě vyhrožovala cly na auta atd. Ačkoliv se Trump stal opět světovým zloduchem číslo jedna, ukázalo se, že to funguje. Na jaře donutil několik států (Argentína, Austrálie, Japonsko, Jižní Korea atd. ) upravit obchodní podmínky se Spojenými státy. V létě dokonce přivedl k jednacímu stolu i Junckera či Merkelovou, kteří mu slíbili, že budou nakupovat z Ameriky více sóji a zkapalněného plynu. Na podzim zrušil kritizovanou smlouvu NAFTA vytvořil úplně novou obchodní dohodu tzv. USMCA. (obchodní dohoda s Kanadou a Mexikem). Zatím se mu však stále nedaří přetlačit Čínu, ale nakonec i zde jsou poslední dny hlášeny naděje na novou dohodu, která by měla snížit americký obchodní deficit.
Tento rok se také podařilo udělat velký krok k vyřešení Korejské krize. Ještě minulý leden si Kim s Trumpem vyhrožovali jadernými zbraněmi. Americký prezident šel někdy opravdu za hranu a napětí se zvyšovalo. Vyhlašoval tvrdé sankce a nutil Čínu a Rusko, aby si na svého vazala, trochu došláply. A podařilo se. V červnu se konal Singapurský summit, kde KLDR slíbila jaderné odzbrojení a konec jaderného programu. Otázka je, zda tento závazek splní…
Na domácí politické scéně pokračoval Trump v rušení dalších různých regulací a americká ekonomika si užívala rozkvět díky velkému snížení daní, které Trump prosadil během prvního roku. HDP rostlo 3-4% tempem (pro srovnání EU rostla cca 2% a eurozóna dokonce 1% tempem) a nezaměstnanost se držela na rekordních minimech - 4%.
Velký úspěch slavil Trump v doplňování soudců. V červnu dlouholetý soudce Anthony Kennedy oznámil, že odchází do důchodu a Trump tedy měl šanci dosadit do Nejvyššího soudu dalšího konzervativce. Vybral si Bretta Kavanaugha, který už od počátku čelil nařčením ze sexuálního obtěžování. Vedla se proti němu brutální kampaň, avšak nakonec Senátem prošel a konzervativci získali v Nejvyšším soudu převahu.
Důležitou událost v roce 2018 byly také volby do Kongresu, ve kterých je zvykem, že vždy vyhraje opoziční strana (jen párkrát se stal opak, například Bush vyhrál v roce 2002 po 11. září). Kvůli množství Trumpových kauz se očekávala tzv. Modrá vlna, tedy drtivé vítězství Demokratů. Trump ale oznámil, že odmítá porážku a plně se zapojil do kampaně. Sněmovnu reprezentantů však stejnak těsně prohrál, ale překvapivě se mu podařilo uhájit Senát, kde dokonce Republikáni svoji převahu zvýšili. Volby tedy dopadly jakousi remízou. Trumpovi se však podařilo za sebou sjednotit celou Republikánskou stranu a jeho vnitřní opozice téměř vymizela.
Trumpův druhý rok tedy nebyl podle mě opět vůbec špatný, ale přesto pár chyb k tomu mám. Jde o plánované stažení amerických vojáků ze Sýrie a Afghánistánu. On sice tyto zahraniční akce kritizoval vždycky, ale vždy ho nakonec ministr obrany James Mattiss přesvědčil, že americké vojenské angažmá v oblasti je nutné. Jenže ten nyní skončil a Trump do toho asi opravdu půjde a vojáky stáhne.
Pak je tu ta nešťastná Trumpova zeď, kterou chce postavit za každou cenu. Dokonce kvůli tomu nechal měsíc zavřené úřady. Avšak Demokraté jsou stejně tak neústupní, proto je zeď stále v nedohlednu a nejspíš nereálná
Uvidíme tento rok, co se bude dít.
