Borisův triumf v Británii

V Británii se odehrály asi nejdůležitější volby od konce 2. světové války, které zásadně určily budoucnost země a ve kterých jasně zvítězili Johnsonovi Konzervativci. Jak se to ale vlastně stalo? Proč Konzervativci vyhráli (pro ně

Ještě na jaře tohoto roku byla vládnoucí Konzervativní strana pod vedení Theresy Mayové úplně v troskách. Totálně rozhádaná kvůli smlouvě o odchodu z EU, kterou si dokonce sami 3x odmítly. Část poslanců chtělo odejít bez dohody, část s dohodou a část nechtěla odejít vůbec. Tyto frakce proti sobě vedli nemilosrdnou válku a nikdo nebyl ochoten ustoupit. Straně se rozkládala i členská základna a voliči jim ve velkém odcházeli jinam, zejména k nově založené Brexit party Nigela Farage, který prosazoval okamžitý a co nejtvrdší brexit. Toto uskupení zároveň jasně ovládlo evropské volby a naopak Konzervativci zaznamenali zaznamenali největší porážku v jakýchkoliv volbách za cca 100 let. Všechno se ale změnilo.

               Nejprve rezignovala Theresa Mayová a strana si musela vybrat nové vedení. Konzervativci konečně pochopili, že pro jejich voliče je odchod z EU tak klíčový, že pokud se jim ho nepodaří prosadit, je to prostě konec celé strany. A jak nejlépe přilákat své uprchlé pro-brexitové voliče zpátky? No zvolit si do čela samotného lídra kampaně za brexit Borise Johnsona. A to se také stalo.

               Ten nejdříve jasně slíbil, že žádný další odklad nebude a Británie prostě odchází 31. října s dohodnou a nebo klidně i bez dohody. Ale stopro odchází. Voliči se Konzervativcům pomalu začaly vracety, ale problém nastal v tom, že Johnson v parlamentu většinu a i ve své straně měl spoustu odpůrců, kteří chtěli v EU zůstat. Proto zkusil radikální krok. Přerušil jednání parlamentu, aby mu tak do toho nemohl mluvit. To mu však soud nakonec zakázal. Navíc proti němu v parlamentu všichni spojili a přijali zákon, který zakázal vládě odejít bez dohody a naopak musel podle zákona požádat o odklad. Zradili ho i jeho vlastní poslanci.

               Johnson se ale i tak nevzdal a podařilo se mu vyjednat novou smlouvu o odchodu z EU. Jenže kvůli neuvěřitelným obstrukcím v parlamentu ji nestihly do 31. října přijmout a musel tedy požádat podle zákona o odklad brexitu. To už mu ale došli nervy a uvědomil si, že v tomto parlamentu brexit prostě nikdy neprosadí, proto po velkém boji nakonec prosadil předčasné volby a šel hrál va-bank.

               Kdyby totiž prohrál, zapsal by se do dějin jako jeden z nejkratšeji vládnoucích premiérů Británie. On však volby vyhrávat umí. A teď se tedy dostávám k tomu, proč vyhrál. Měl totiž jasný příběh a plán. Vypozoroval, že celý národ, už je s těch hádek unaven a chce to nějak vyřešit. A on řekl jasně: Máme dohodu, stačí ji schválit a brexit bude hotový. Konec nejistoty, hádek a tahanic. Proti němu naopak stál Jeremy Corbyn s Labouristy, kteří chtěli další vyjednávání, novou dohodu, pak vypsání nového referenda atd. atd. Prostě otázka brexitu by se táhla přinejmenším další rok a to je to poslední, co si lidé přáli.

               Navíc Britové jsou opravdu skuteční demokraté a ikdyž je cca 50% společnosti proti brexitu (podle průzkumů) tak prostě respektují výsledek referenda a nechtějí ho opakovat. To opravdu byla menšina, max někde v Londýně, která chtěla opakovat referendum. Johnson z toho udělal hlavní téma kampaně a dal lidem dvě možnosti. Volte nás, my dokončíme brexit a bude klid, nebo volte Labouristy a bude chaos.

tzv. Rudá bašta

Navíc Labour party tradičně volila dělnická třída v průmyslových oblastech v tzv. Rudé baště. Horníci, dělníci, důchodci atd. Jenže tito lidé chtěli brexit a v roce 2016 pro něj i jasně hlasovali. A tím, že Labouristé slíbili svým voličům v Londýně nové referendum o brexitu, tak tyto své tradiční voliče zcela opustili. Konzervativci toho využili, posunuli se mírně doleva, slíbili že už nebudou další škrty v sociálním státu a naopak lidem Johnson slíbil větší investice do zdravotnictví a jejich zaostalých regionů. Tím tu ,,Rudou baštu“ dobyl. Volební okrsky, které cca 100 let volili vždycky Labouristy, najednou hlasovali pro pravici a Konzervativce. Strana Margaret Thatcherové, která totálně rozložila odbory a hornickou tradici, se nejednou stala stranou pro pracující lidi, kteří hlavně chtějí odejít z EU.

               Zároveň dokázal Boris Johnson přilákal i u umírněné středové voliče. Ale to nebyla úplně jeho zásluha. Proti sobě měl totiž Labouristy, kteří v čele mají radikálního marxistu, antisemitu a přítele teroristických skupin. Do voleb šli s asi nejradikálnější levicovým programem od roku 1945 a prostě pro umírněné voliče, i umírněné levicové voliče to bylo příliš radikální a nakonec odešli také ke Konzervativcům, i když brexit ani třeba nechtěli.

               A díky těmto věcem, že Boris Johnson, díky slibu dokončit brexit, ovládnul ,,Rudou baštu“ na severu Anglie a zároveň si radikální Labouristé od sebe odehnali umírněné voliče, tak díky tomu drtivě tyto volby Konzervativci vyhráli a získali největší většinu v parlamentu od roku 1987, od dob Margaret Thatcherové.  

Pokud chcete vidět mé video o těchto historických volbách, mrkněte na můj kanál:

https://www.youtube.com/watch?v=nfTcTELL6Hw&t=1s

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jan Broul | pondělí 16.12.2019 8:10 | karma článku: 22,16 | přečteno: 587x
  • Další články autora

Jan Broul

Svět po pandemii - 1. díl

4.4.2020 v 8:24 | Karma: 10,88

Jan Broul

Chceme vůbec s islamisty bojovat?

5.1.2020 v 10:37 | Karma: 37,92

Jan Broul

Proč podporuji Trikolóru?

28.9.2019 v 8:40 | Karma: 18,26