Probuzení do renesančního rána

Zájem o historii vyžaduje velkou představivost. Ta ale může jít skoro stranou, když se člověk místo před památkou obklopenou moderním městem ocitne přímo o pár století zpět.  

Používat auto jako dopravní prostředek (ve dne) a hotel s miliony hvězdiček (v noci) má své výhody. Večer člověk po tmě najde poklidné místo na přenocování aniž by věděl, co (hodně brzo) ráno po probuzení uvidí.

Městečko Baeza jsem si vybrala jako vhodné místo k přenocování mezi Jaénem a Úbedou, jinak bych o něj asi nezavadila, protože na mapě jsem si vytvořila trasu z míst psaných důležitějším písmem. Hned po východu slunce jsem zamířila z periferie do centra na rychlou snídani, protože jsem chtěla co nejdřív dorazit do nedaleké Úbedy. Naštěstí jsem zabloudila špatným směrem ... do renesance.

Když se člověk dostane z labyrintu kamenných uliček ke zbytkům hradeb a naskytne se mu tento pohled na hory za řekou Guadalquivir, může se v představách vrátit ještě o několik století nazpět. Na tomto místě bývala hranice mezi dvěma kulturami a dvěma královstvími. I přes její relativně jižní polohu se Baezu Arabům nikdy nepodařilo dobýt.