Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Zvládnu to sám!

Musím! Překonám se! Vím, že na to mám. Jenom začít. A pak chvlku vytrvat. Vžeyť mnohem slabší lidi to zvládli. Tak já musím taky. Hezký vtípek. Kamarádi se baví o kouření. "Snažil jsem se přestat kouřit a nepovedlo se mi to". "Ale to je přece snadný!" "???" "To jsem už udělal snad tisíckrát." 

Nezvládnu. Sám to prostě nezvládnu. Některé věci prostě člověk sám nezvládne. Už to o sobě vím. Napíšu o pár věcech, které jsem se dlouhodobě snažil zvládnout a ono to prostě nešlo. Tím dlouhodobě mám na mysli v prvním případě několik let, v druhém to byl můj celoživotní problém (kolik je mi let? ani sám nevím, moc mě to nezajímá). Tedy moje dlouhodobé problémy. Ouvej, teď vlastně nevím, jestli o tom chci psát. Ale zkusím to.

K psaní mě přiměla kamarádova poznámka o spinningu. To je takové bláznění na šlapacím rotopedu. Místo toho, aby se člověk jel projet normálně na kole, tak šlape a potí se v nějaké, často sklepní místnosti. Tak jsem se na to díval. Mám rád "open air", tedy být venku. "Je to paráda, šlapeš 60 nebo i 90 minut, potíš se, leje to z tebe! Tričko můžeš ždímat! Jediné, co můžeš je se napít. A to ještě za pohybu." A proč si nesedneš doma na rotoped a nejezdíš sám? "No to je právě ono, doma to prostě nefunguje. Vyhecuje tě trenér, hudba i to, jak vedle tebe šlapou ostatní. Doma to prostě nejde! " A proč to děláš?  "Je to naprostej vodvaz! Šlapeš a jsi úplně mimo realitu. Na nic nemyslíš, nejlepší psychohygiena. Navíc ti přesně řeknou, co a jak máš dělat, co děláš blbě. Na to člověk prostě sám nepřijde! Sám jsi prostě na to krátkej!"

No a kamarád, s kterým jezdíme na kola společně, najednou mezi námi válí. Dřív se uctivě držel na konci pelotonu a na vršku jsme si mohli odpočinout a s despektem počkat, až se on dokodrcá. Byl nám vděčen a neměl moc rád, když jsme se hned jak přijel, rozjeli dál. My si odpočinuli a on ne. No a současný stav je přímo děsivý. On jede vepředu, a ještě se vrátí z kopce zpátky a před vrcholem nás znovu předjede. "Jó, to je spinning, to se to teď jezdí!" Nevím, moc se mi tam nechce, ale ta změna je příliš očividná. Třeba to někdy zkusím... Šlapu občas doma na rotopedu a moc se při tom nespotím...

Chtěl jsem psát. Nevím proč. Je to kdesi ve mně a potřebuje to ven. Když nepíšu, cítím se jako papiňák, který musí vybuchnout, prasknout. A občas to vyrazí zevnitř ven. Jsem trochu cholerik... Ale když mám čas na psaní a všechno to ze sebe dostanu, tak se zázračně zklidním. Alespoň tak to říká moje manželka. Díky tomu zázraku mě snad v psaní bude podporovat.

Psal jsem skoro všude, kde mi něco přišlo pod ruku. Něco mě napadlo, a musel jsem to sepsat. A tam mám spoustu diářů, které jsou naprosto popsané. Sešity. Malé, velké, všechno popsané. Napsal jsem to, a nikdy nečetl. Nikdo se do toho nepodíval. Mám je ve sklepě. Nikdy je nevyhodím. Jsou tam moje myšlenky. K čemu tam jsou? Nevím.

No a před těmi pár lety mi došlo, že to takto nemá smysl. Jenom sepisuju a je to k ničemu. Jen se odreaguju a dál nic. Vždyť to jsou úžasné věci! Nápady, které by mohly pomoct i jiným. A tady začalo moje trauma. Jak to zpracovat? Šlo by z toho třeba udělat knížku? A ta potřeba procházet už napsané, znova se v tom znovu rochňat, mi naprosto vzala chuť s tím něco dělat. Radši to všechno napíšu znova, než bych procházel staré zápisky. A jsme v tom. Je to slepá ulička, cesta nikam, jen trápení sebe i druhých, kteří vidí, že pořád něco píšu. Když píšu v práci, vypadá to alespoň, že pracuji. Když v kostele, vypadám jako velmi duchovní člověk, který si píše poznámky. V tramvaji to naštěstí nikomu nevadí. Jo, občas píšu blbosti, chtělo by to projít.

To je ten můj problém, který sám nejsem schopen vyřešit. Jak se utrhnout a psát něco smysluplného systematicky, aby z toho mohlo něco být. Když se o to pokouším sám, najednou jsou myšlenky zase jinde a zase píšu něco úplně jiného... Skáču jak kozel z jedné strany na stranu...

Pokoušel jsem se to s pár lidmi rozebrat, ale buď to zlehčovali a vůbec nepoznali, s jak velkým problémem potřebuji omoct. Nebo to vůbec nepochopili. Samé nepoužitelné rady. K ničemu, jen je poslouchám a vím, že oni neví, o čem mluví. Dávají rady, které by možná pomohly jim samotným, ale ne mně.

No a pak se stal můj osobní zázrak - kamarád kouč mně odblokoval. Zkusili jsme jedno, pak něco dalšího, já si něco uvědomil a najednou vidím, že problém je pryč. Ten konkrétní postup neumím moc popsat, byl jsem pohroužen do svého myšlení a uvědomil si spoustu věcí. Třeba to, že jsem už na základní škole psal. Měli jsem napsat nějaký dopis. A já na to zapomněl. Smáli se mi. A já ho ještě rychle dopsal během toho, co učitelka psala přítomnost. Všichni ve třídě to o mě věděli. No a pak se vybíral ten nejlepší dopis a učitelka vybrala ten můj.  Všichni i já jsme byli šokováni. Ale nikdo učitelce neřekl, jak rychle dopis vzniknul. A více takových příhod se psaním jsem si uvědomil, když jsme přemýšleli o mém psaní.

Teď píšu do blogu sem. Jsem blogerem, je to super. To je začátek toho odblokování. Mít kam psát svoje výplody. Píšu a píšu. Píšu díky tomu, že mi kamarád pomohl. Sám bych pořád něco smolil na papírky nebo do sešitů, které v nejlepším případě skončí ve sklepě v krabici.

No a příště chci napsal o své celoživotní závislosti na jídle, kterou se mi podařilo vyřešit. Je to sice občas pořád boj, ale už vítězím. Ale nedokázal jsem to sám. Sám bych na to neměl. Teď už to vím. Proč jsem to pořád dokola zkoušel a vlastně podvědomě věděl, že to je jen další pokus? Asi jsem Čech a všechno si chci vždycky udělat sám. No jo, teď už ale vím, že něco sám skutečně nezvládnu.

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Ludek Bouska | čtvrtek 16.8.2012 23:00 | karma článku: 6,93 | přečteno: 714x
  • Další články autora

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík

Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.

28.4.2020 v 21:56 | Karma: 15,96 | Přečteno: 792x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek

Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...

24.4.2020 v 22:29 | Karma: 19,22 | Přečteno: 1445x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama II

Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...

5.1.2020 v 8:30 | Karma: 0 | Přečteno: 41x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Začít podnikat v důchodu?

Začínám podnikat! Ale blíží se mi důchodový věk. Nebude to hned, ale důchod už klepe na dveře. Má to smysl? A mohu to já mezi těmi mlaďochy zvládnout? S těmi jejich kontakty po sociálních sítích, které jsou pro mě asociální?

17.12.2019 v 7:00 | Karma: 8,89 | Přečteno: 333x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama

Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...

14.12.2019 v 18:00 | Karma: 9,89 | Přečteno: 280x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

„Z platu za práci pro stát nevyžiju.“ Soudní zaměstnanci míří do stávky

20. května 2024

Premium Vláda má další problém. Po učitelích a zemědělcích budou stávkovat i zaměstnanci soudů....

Prokurátor soudu v Haagu požádal o zatykače na Netanjahua a lídry Hamásu

20. května 2024  13:31,  aktualizováno  19:38

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan v pondělí požádal o vydání...

Slovenská koalice po atentátu brojí proti satiře na Zomri, prý šíří nenávist

20. května 2024  19:32

Od chvíle, kdy útočník v Handlové postřelil slovenského premiéra Roberta Fica, se jeho koaliční...

Vadná krev zabila v Británii tisíce lidí, vlády to chtěly utajit, tvrdí vyšetřování

20. května 2024  18:40,  aktualizováno  19:08

Kvůli kontaminované krvi se v Británii mezi lety 1970 a 1991 infikovalo HIV či žloutenkou přes 30...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 78
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 970x
Koučink hrou - hrajeme si na změnu. Kdo si hraje nezlobí!

Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!

Mám stránky 333coaching.cz. 

Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.

Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.

Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.

Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.