Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vážím si sebe sama?

Narážím na problém, že si nevážím sama sebe. Projevuje se to tak, že moje termíny, moje předsevzetí, moje vlastní potřeby pro mě nejsou tak důležité jako potřeby okolí. Když kdokoli přijde s tím, že něco potřebuje, "moje maličkost" ustoupí někam do ústraní. Nastoupí rádoby snaha pomoci druhému. A moje potřeby ustupují takto do pozadí. A nakonec zjišťuji, že to, co bych nejraději dělal nedělám. Svoje vlastní schopnosti nevyužívám. Nahradily je věci, které po mě chtějí druzí a moje ustoupily.  

Říká se, že současná doba je dobou sobectví. Lidé se sobecky honí za tím, aby pro sebe získali co nejvíce, urvali pro svoje touhy maximum. Asi se stýkám s jinými lidmi, nebo to nebude úplně pravda. Ti, co se ženou za určitými věcmi totiž často přijali cíle někoho jiného. Přijali obraz "urvi, co můžeš", ale vlastně zapomněli na svoje nejvnitřenější potřeby. A vlastně jednají proti nim. Ve jménu něčeho, co frčí, co je zrovna v kurzu. Nepovažují same sebe, své skutečné potřeby, za důležité.

Kdybychom totiž považovali své potřeby za důležité, tak předně nebudeme ubližovat svému tělu. Skutečné potřeby totiž nejsou jen ukojením aktuální potřeby. Aktuální chtíč je jen záplatou. Pak místo svého sebevědomí zvolím žvanec chleba. Nebo cigaretu, alkohol. Kdybychom dávali sama sebe na první místo, nebyli bychom obézní, závislí, nesamostatní. Byli bychom jedninci vědomí si sama sebe, kteří využívají svého potenciálu. A ten máme každý veliký.

Zvykli jsme si, že se musíme podrobit tlaku okolí. Tomu, co po nás chce. A tak zapomnáme na to, co chceme sami. Co jsme kdysi chtěli, co pro nás bylo dříve důležité. Když jsme třeba byli děti. Dokázali jsme za to, co jsme potřebovali, brečet. Křičet, dupat, rvát se. Protože jsme věděli, že to chceme. Teď jsme vyrostli a naučili jsme se svoje projevy kultivovat. A tím rozumime potlačovat je. Sám cítím, že mám problém si často uvědomit, co vlastně chci. Jsem převážně jako robot řízen událostmi zvenčí.

Jako věřící znám výrok bible: Jedni druhé za přednější sebe považujte. To je krásná idea. Ale jde ruku v ruce s tím, že potlačuji sama sebe. Jsem velmi silně přesvědčen, že když nebudu respektovat sama sebe, nebudu pak schopen ani "druhé za přednější sebe" přijímat. Tím, že si nevážím sebe, si nebudu dostatečně ani vážit druhého. Vědomí potřeb druhého musí vycházet z vědomí potřeb mých vlastních.

Stává se mi, že když mě někdo o něco požádá, tak téměř bezmyšlenkově mu to slíbím. A až pak zjišťuji, že jsem si to měl trochu víc rozmyslet. Třeba to, zda si danou věc není schopen udělat on sám. Proč mám já přebírat něco, co by měl udělat on? Protože se mu do toho nechce? Neumím dostatečně rychle posoudit, zda důležitost toho, co po mě chce druhý, je skutečně vyšší než to, co potřebuji sám. A protože to nevím, dávám přednost jemu. A tak se stává, že si jsem vědom, že dělám ne tak důležité věci jen proto, že jsem je slíbil. Jsem na sebe naštvaný a dělám to jenom kvůli slibu. Když jsem to slíbíl, tak přeci to musím dodržet. A vlastně mi to bere energii pro věci, které bych měl dělat víc. To, co cítím, že je skutečně důležité.

Přebírání důležitosti od druhých je takové alibi. Mohu se vymluvit, že "to chtěli oni", já nic. Říká se "já nic, já muzikant". Já jsem to tak nerozhodl. To oni. Já jsem byl jen poslušným vykonavatelem něčí vůle. Snímám odpovědnost ze sebe na někoho jiného. Tvářím se jako poslušný a pokorný, ale neberu sám sebe, své potřeby, vážně. Skrývám se za druhé. Ale ne proto, že je "považuji za důležitější než sebe", ale protože se chci za někoho schovat. A uhnout sám před sebou. Před tím, co tuším, že bych měl a chtěl nejvnitřněji.

Vážím si mnoha lidí ze svého okolí. Své manželky, dětí, spolupracovníků, kamarádů, šéfů. Ale chci se umět rozhodovat o tom, co "je potřeba", samostatně. Ne pod vnějším tlakem toho, co je třeba. Uvědomovat si svoje vlastní potřeby. Když nenaplňuji své vlastní potřeby, tak pak ani nejsem dostatečně výkonný. Jedu jen na poloviční plyn, v závěsu za někým jiným.

Věřím, že mám jakési osobní poslání. Něco, co nemůže udělat nikdo jiný než já. A možná to není nic světoborného, nejsem "spasitel světa". Možná je to jen nějaká maličkost z hlediska pohledu okolí. Něco, nad čím druzí jen mávnou rukou. Ale je to moje parketa, místo, kde stojím a kam věřím, že mě postavil Bůh. A když toto nebudu dělat, tak se minu cílem. Budu se moct "bít v prsa", že jsem toho hodně udělal. Pomohl jsem lidem, kteří to potřebovali. Byl jsem užitečný. To je všechno super. Ale to hlavní jsem neudělal. Zapomněl jsem na sebe sama.

Chci na sebe nezapomínat. Neminout se cílem v tom hlavním. Třeba to hlavní bude v tom nakonec pomáhat druhým. Ale chci se pro to rozhodovat sám. Ne pod tlakem druhých. Nepřijímat bezmyšlenkovitě cíle druhých lidí. Přijímat druhé, ale současně si být vědom sama sebe. Tak, jak toleruji ostatní, tolerovat i sama sebe. Brát sebe vážně.

Autor: Ludek Bouska | středa 17.4.2013 7:07 | karma článku: 11,95 | přečteno: 825x
  • Další články autora

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík

Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.

28.4.2020 v 21:56 | Karma: 15,96 | Přečteno: 797x | Diskuse | Osobní

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek

Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...

24.4.2020 v 22:29 | Karma: 19,22 | Přečteno: 1456x | Diskuse | Osobní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama II

Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...

5.1.2020 v 8:30 | Karma: 0 | Přečteno: 44x | Diskuse | Ostatní

Ludek Bouska

Začít podnikat v důchodu?

Začínám podnikat! Ale blíží se mi důchodový věk. Nebude to hned, ale důchod už klepe na dveře. Má to smysl? A mohu to já mezi těmi mlaďochy zvládnout? S těmi jejich kontakty po sociálních sítích, které jsou pro mě asociální?

17.12.2019 v 7:00 | Karma: 8,89 | Přečteno: 337x | Diskuse | Ostatní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama

Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...

14.12.2019 v 18:00 | Karma: 9,89 | Přečteno: 282x | Diskuse | Ostatní
  • Nejčtenější

Pohřešovaného manažera našli mrtvého, po noční nehodě patrně bloudil v lese

9. prosince 2024  9:39,  aktualizováno  14:34

Policisté v pondělí dopoledne našli pohřešovaného manažera e-shopu s hudebními nástroji Kytary.cz....

Velký test másla: Nejlahodnější vzorek nebyl ani bio, ani z alpského mléka

7. prosince 2024

Premium Lahodné máslo, které chutná a voní po smetaně, nemusí stát majlant. Jenže napěchovat jím mrazák,...

Chaos, protesty a vojáci v parlamentu. V Jižní Koreji hodiny platilo stanné právo

3. prosince 2024  15:18,  aktualizováno  4.12

Jižní Korea zažila den plný chaosu poté, co prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli silám...

Kvůli agresivitě Romy neregistruji, vyhlásila pediatrička po konfliktu s nimi

3. prosince 2024  14:21

S neurvalostí, agresivitou a urážkami se setkala v čekárně své ordinace dětská lékařka z Aše. Podle...

Bývalý syrský prezident Asad je s rodinou v Moskvě. V Rusku získali azyl

8. prosince 2024  11:42,  aktualizováno  20:39

Sledujeme online Bývalý syrský prezident Bašár Asad a jeho rodina jsou v Moskvě, kde od ruských úřadů získali azyl....

Zničili jsme syrské námořnictvo, uvedl Izrael. Výpad k Damašku však popřel

10. prosince 2024  6:29,  aktualizováno  17:58

Izraelský ministr Jisrael Kac potvrdil, že izraelské lodě zničily v noci na úterý syrskou vojenskou...

Na letišti v Indii zadrželi Čecha. Navigací porušil zákon z roku 1933

10. prosince 2024  17:49

Indická policie v pondělí na letišti v západoindickém státě Goa zadržela českého občana kvůli...

Babiš slíbil zrušení televizních poplatků. Nemá je sedmnáct zemí EU, říká

10. prosince 2024  5:55,  aktualizováno  17:39

Přímý přenos Konečné hlasování o zvýšení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas bude ve Sněmovně v druhé...

Neunesla odchod z Ukrajiny, tvrdí místní o ženě, která hodila děti do řeky

10. prosince 2024  17:22

O ženě, která v pondělí v Českém Meziříčí na Rychnovsku podle svědků hodila z mostu do řeky své dvě...

  • Počet článků 78
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 973x
Koučink hrou - hrajeme si na změnu. Kdo si hraje nezlobí!

Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!

Mám stránky 333coaching.cz. 

Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.

Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.

Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.

Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.