Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Slimáci

Slimáci jsou všude. Po vydatných deštích se vyrojí a zaplaví chodníky a zahrádky a všechno sežerou. Jsou odporně slizcí. Jen si představte, jak vám slimák leze po ruce...  

Máme zahrádku a snažíme se pěstovat trochu zeleniny. Tedy snaží se moje žena, já tam dělám takové pomocné práce. Zrýt, pořezat, vykopat, zasadit, zalít - ale to už je odborná práce, tedy jen občas. A taky "udělej něco s těmi slimáky, u nás doma nebyli". Vypadá to, že tady před nějakými deseti dvaceti lety také tolik nebyli. Našel jsem si, že se jedná o slimáka španělského, který je mimořádně agresivní a plodný. Sežere všechno a nemá tady přirozeného nepřítele. Tak si žije, žere a nikdo ho nereguluje. Prý ho má ráda kachna běhací neboli indická. Ale tu my nemáme a nevím o nikom v okolí, kdo by ji měl. Měla by se královsky, slimáky bychom té kachničce rádi nosili z celého okolí.

Nejsou tu doma, ale na návštěvě, ale tak jako na návštěvě se nechovají. Ze Španělska se k nám dostali se zeleninou. Jsou jako host, který se tak rychle zabydlí ve vašem domě, že si připadáte jako host ve svém bytě. Zažili jste to? A ještě vymýšlí, co by se mělo udělat lépe, co kde vadí. Asi proto, aby se mohli cítit u mě doma ještě více doma. A za jejich pohodlí zodpovídám já. No - naštěstí je takových návštěv pomálu. Na zahrádce jsou ale skutečně doma více než kdo jiný.

Bydlí hluboko pod zemí, i půl metru a více. Tak hluboko, aby mohli být ve vlhku. Nesnášejí slunce a sucho, mají rádi vlhko a tmu. Vylézají tedy tehdy, když je po dešti a nejlépe večer nebo za tmy. To je jejich doba. Jdou po čichu a sežerou všechno, co jim voní, co jim přijde pod nos. Zeleninu, jahody, rajčata i květiny. Velmi mají rádi cukety. Ale nepočkají si, až cuketa vyroste, aby měli víc žrádla! Nejvíc jim chutnají mladé květy. Ty ožerou a cukína pak nedozraje. Nebo ožerou místo, kde upadl květ a tak plod začne hnědnout, neroste a odpadne. To dělají rádi s námi milovanou cuketou Hokkaido. Z té je dobrá polévka. Nebo tedy by byla dobrá, ale v současné chvíli si z ní polévku dělají slimáci.

Jsou to podivní tvorové. Jsou úžasně přizpůsobiví, pružní, ohební. Když je slimák "na zádech", dokáže ze sebe udělat šroubovici a zase se přilípnout. Máme na zahradě několik druhů slimáků - černé, tmavě hnědé, světle hnědé a žíhané šedo-černé. Největšího slimouše jsem našel toho žíhaného, byl asi 15 cm velký. Šel z něho skoro strach. Většinou jsou ale pět centimetrů, velké kusy při plazení do deseti centimetrů.

Zjistil jsem, že se rozmnožují hermafroditně. Jen nemusí předstírat, že jeden je žena a druhý muž. Oba jsou obojí a tak po spojení dokáže každý naklást až 250 vajíček někam hluboko pod zem. Proti tomu se nedá bojovat. Ze dvou slimáků se tak vylíhne 500 nových potomků. Snad kladou vajíčka jen jednou za rok. Ale i tak je to doslova populační exploze. Žádné regulace početí u nich nefungují...

Jak proti nim bojovat? Zkoušeli jsme více způsobů. Obranu i útok. Obrana byla v to, že se jim špatně leze přes nakopanou zem. Trochu to funguje, ale přelezou to také. Pak někdo radil dát okolo skořápky od ořechů nebo písek. No to jsou dobré rady, ale pak na zahrádce moc místa pro plodiny nezbude.

Druhý způsob je útok a tedy jejich likvidace. Po dobrém to nejde, tak tedy po zlém. Bezdotykově to šlo rýčem je přepůlit. Ale moc mi to nešlo a bylo to takové moc násilné. Známá je zase přestříhává zahradními nůžkami. Tak to bych já vůbec nezvládl. Jedy a chemie mi jsou také  proti srsti. Manželka zkoušela prášek do myčky - očividně jim chutnal a pak okolo kelímku bylo spousta těch, kdo se otrávili. A taky hodně těch živých, kteří si přišlo pochutnat na svých kamarádech. Jsou totiž kanibalové. Dál jsem zkoušel je zavřít do krabičky tak, aby jeden druhého začali žrát. To by se mi docela líbilo - dát je dohromady a za nějakou dobu by tam byl jen jeden vítěz, větší než všichni dohromady a toho bych pak klidně někam daleko vyvezl za město. Měl by to jako dovolenou.

Pak jsme vyzkoušeli, že jim svědčí obyčejná sůl. Když se dají do slané vody, tak už z ní nevylezou. Asi to také není hezký konec života, ale nějak se bránit musíme. Představuji si to, jako že jsou to pro ně solné lázně. Taková dovolená, ze které je pak vyliji do kanálu. To je pro mě ještě přijatelný způsob. Když zaprší, tak pak jdu s čelovkou na zahrádku a pátrám po nich, kde jsou a kde se zrovna pasou. Sbírám je klacíkem do květináče a pak vysypu do květináče většího, kde je pro ně připraveno slané moře. TEď po dešti k nám lezou somíci ze sousedních zahrad, ze všech stran. Nemá to konce.

Byli jsme v solných lázních. Kvůli mé achilovce, která zlobila tím, že bolela. A dlouho a nic nepomáhalo. Ale ani solné lázně nepomohly. Achilovka si klidně bolela dál. Možná by bylo lepší jet k moři. Jsou prázdniny a rádi jezdíme k moři. Slaná voda a čerstvý vzduch dělají divy. Vzpomínám si na první pobyt syna u moře. Měl od mládí exémy na rukou, na nohou. A velké, svědící. Možná proto teď má snížený práh bolestivosti. Uzdravující pro něj nebyla voda, ale písek. Asi jak je prosolený či co. Začal se v něm rochnit. Já vybaloval naše věci a tak jsem byl rád, že se zabavil. Po nějaké době pak ke mě přiběhnul a všude měl písek. Měl jsem strach, aby mu exém nezalezl do exému a ten si pak nerozeškrabal. On ale ke mě přiběhnul a radostně volá: Podívej, podívej! Nic jsem neviděl, co mi chce ukázat. "Podívej, nic tu nemám!" Úplně ztratil exém, který ho trápil několik let. Několik hodin válení v písku byla pro něj zázračná medicína.a rukou nic nemám...

Tak myšlenky na ty obtěžující slimáky nakonec skončily přeci jen pozitivně. Představa moře, nekonečného obzoru a mořských vln je úžasná... Už abychom tam zase byli. Ale mezitím nám ti slimáci všechno sežerou.

Asi by bylo nejlepší odstranit příčinu, aby se člověk těch prevítů zbavil. U mušek by to šlo tak, že člověk nebude nic pěstovat a na jídlo bude někam chodit. U slimáků si to ale nedovedu představit. To by znamenalo nemít zahradu a to by bylo škoda...

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Ludek Bouska | úterý 5.8.2014 17:20 | karma článku: 15,84 | přečteno: 760x
  • Další články autora

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík

Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.

28.4.2020 v 21:56 | Karma: 15,96 | Přečteno: 792x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek

Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...

24.4.2020 v 22:29 | Karma: 19,22 | Přečteno: 1445x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama II

Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...

5.1.2020 v 8:30 | Karma: 0 | Přečteno: 41x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Začít podnikat v důchodu?

Začínám podnikat! Ale blíží se mi důchodový věk. Nebude to hned, ale důchod už klepe na dveře. Má to smysl? A mohu to já mezi těmi mlaďochy zvládnout? S těmi jejich kontakty po sociálních sítích, které jsou pro mě asociální?

17.12.2019 v 7:00 | Karma: 8,89 | Přečteno: 333x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama

Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...

14.12.2019 v 18:00 | Karma: 9,89 | Přečteno: 280x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Přežil jsem rakovinu, jsem spokojený, říká Kajínek. A trvá na obnově procesu

23. května 2024

Premium Nejznámějšímu českému vězni Jiřímu Kajínkovi dnes vyprší sedmiletá podmínka, kterou dostal spolu s...

Blackface! Ne, jen mast na uhry. Škola v Kalifornii vyhodila žáky, teď jim zaplatí

23. května 2024

Premium Mlýn války proti „systémovému rasismu“ a cynismus školy semlel i studenty, kteří se v roce 2014...

Překvapivé oznámení. Volby budou už 4. července, oznámil britský premiér

22. května 2024  19:05,  aktualizováno  20:58

Britský premiér Rishi Sunak oznámil, že parlamentní volby v ostrovní zemi se uskuteční už 4....

Loď při smrtelné srážce na Dunaji řídil Čech. Soud mu zakázal opustit bydliště

22. května 2024  20:13,  aktualizováno  20:32

Kapitán výletní lodi, která v sobotu na Dunaji narazila do motorového člunu, je podle MTI Čech...

Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění

Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...

  • Počet článků 78
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 970x
Koučink hrou - hrajeme si na změnu. Kdo si hraje nezlobí!

Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!

Mám stránky 333coaching.cz. 

Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.

Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.

Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.

Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.