Otázky z jiného světa
Bouška
Přestavte si, že přijdete do eLDeeNky (LDN = léčebna pro dlouhodobě nemocné), uvidíte tam člověka, který je tak nemocný, že se nemůže hýbat. A vy se ho zeptáte: „Pane, chcete být zdráv?“ Co vám řekne? „Člověče, jděte si dělat legraci z někoho jiného“ Nebo na vás bude přímo sprostý. Je to bláznivina, ptát se nemocného, zda chce být zdravý. To chce přeci každý nemocný. Přesto takovou „bláznivou otázku“ někdo už položil.
Chci se zabývat otázkami, které nám nabízí bible. Jsou totiž často naprosto jiné, než otázky, které klademe my. Ptáme se způsobem zjišťovacím, na otázku chceme odpověď. V bibli nacházíme otázky, které často odpověď nemají. Nebo nedávají tak, jak bychom chtěli a čekali. Jinde zase najdeme odpověď a musíme se ptát, jaká byla otázka. Biblické otázky jsou často jakoby z jiného světa. Neptají se po tom, co nás trápí, co prožíváme každý den.
Jednou z takových otázek je Ježíšova otázka nemocnému. Ležel u rybníka, kam se scházeli nevyléčitelně nemocní kvůli zázračnému uzdravení. Ten člověk byl nemocný skoro 40 let. Nemohl se sám pohybovat, ležel odevzdaně u zázračného rybníka a čekal na zázrak z nebe, který věděl, že nepřijde. A Ježíš se ho ptá: „Chceš být zdráv?“ Co je to za otázku? Samozřejmě, že chce být zdráv! Jinak by nebyl v sanatoriu a nečekla na uzdravení! Proč tento nemocný vyhlížel "uzdravujícího anděla Páně"? No přece kvůli zázraku uzdravení! Věděl sice, že on se do rybníka nedostane v pravý čas, aby byl uzdraven, ale možná alespoň chtěl vidět uzdravení někoho jiného. Alespoň mít tu naději. Naději, že zázračné uzdravení je možné. A když by bylo možné pro někoho jiného, pak třeba někdy i pro něj. Co kdyby. Naděje umírá naposled.
Proč klade Ježíš takovou zbytečnou otázku? Vždyť je vidět, že ten nemocný chce být uzdraven. Ježíšova otázka zjevně není naší zjišťovací otázkou. Přijde mi, že za jeho otázkou je otázka po smyslu. „Vypadá to, že chceš být zdráv, ale co skutečně chceš?“ Mnozí nemocní nechtějí být trvale uzdraveni. Mají své nemoci rádi, zvykli si na ně. Mám takové lidi okolo sebe. Když slyší, že by mohli být úplně zdrávi, tak se tomu vysmějí. Oni mají svoji nemoc, ví o ní dost od svých lékařů. Ví že stačí brát určité prášky a všechno vypadá dobře. Alespoň na chvilku. Možná se Ježíš ptá: "Ještě pořád chceš být doopravdy zdráv?"
Kolegovi v práci se stalo, že dostal hemeroidy. Nepříjemná věc, následná operace byla ještě nepříjemnější. Brrrrr. Diagnóza určila příliš málo vlákniny v jeho stravě. Nejlepší by bylo změnit stravu a jíst celozrnné výrobky, méně tučného, žádné uzeniny. Jenže kolega objevil Psylium a doktor mu doporučil, že je možné vlákninu dodat, když zrovna v jídle není. A tak kolega jí své milované klobásky a bůčky a k nim si vezme Psylium, aby se vyhnul hemeroidům.
Jiný kamarád dostal cukrovku. Mírnou, ale trochu s ním zacvičila. Musí si zjišťovat cukr v krvi, pravidelně jíst po dvou hodinách, případně si píchnout inzulín, když něco není v pořádku. A zvyknul si na nový režim, je s tím vyrovnán a v podstatě i spokojen. Má lék na svou chorobu. Známá doktorka v IKEMu zkusila léčbu několika lidí, kteří měli přesně takovou diagnózu jako můj přítel. Nasadila radikálnější prostředky, které jsou ale dostupné každému. A měla úspěch. Něco radikálně nového, objevného, možná převratného. Šel jsem za kamarádem mu nadšeně říct, že je tu jakási možnost. Třeba by to mohlo i v jeho případě zafungovat, nevím. Jeho reakce mě naprosto šokovala. Vysmál se mi, že to je nesmysl. Věří doktorům, že jeho nemoc je nevyléčitelná. Takto to bude až do konce života. Proč to nechtěl alespoň zkusit? Nic by tím neriskoval.
Přijímáme léky proto, abychom bylí zdraví, ale vlastně úplně zdrávi být nechceme. Stačí nám „pocit zdraví“, aktuální nepřítomnost nemoci. Když se nemoc neprojevuje, cítíme se zdraví. A k doktorovi jdeme tehdy, když se něco pokazí. Doktor jako správný opravář cosi rychle napraví a my se opět cítím zdrávi. Proč je nám tak příjemné si na zdraví jen hrát? Dáváme tím najevo, že nám o zdraví vlastně nejde, důležitější je to, jak vypadáme a zda se cítíme zdrávi.
A sem asi směřuje ta otázka z jiného světa „Chceš být zdráv?“ Chceš to doopravdy? Co to pro tebe znamená? Jsi připraven na to změnit svůj života a být zdráv? A jsi pro to ochoten něco udělat? Není ten současný stav vlastně pohodlnější, když se o tebe druzí starají? Budeš se muset jako zdravý starat o druhé! - chceš to doopravdy? Svět zdravých je boj, nemocní jsou v poklidu...
Chci být zdráv? Co když to pro mě bude znamenat něco, co je pro mě nepříjemné? A netýká se tato otázka i třeba psychického, duševního, duchovního zdraví? Chci se zbavit svých stresů, svých bolehlavů, svých depresí? Chci to skutečně doopravdy? Co kdyby existovalo něco, co mě vyléčí natrvalo a nebudu potřebovat své léky? Kdybych mohl odhodit své berle a být úplně ok? Půjdu do toho?
Cítím se jako ten nemocný. Chtěl bych. Ale potřeboval bych někoho, kdo mě vyzve k odložení mých vlastních omezení. Moje berle jsou pro mě výmluvou přede mnou samým...
Ludek Bouska
Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík
Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.
Ludek Bouska
Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek
Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...
Ludek Bouska
Klacky pod nohama II
Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...
Ludek Bouska
Začít podnikat v důchodu?
Začínám podnikat! Ale blíží se mi důchodový věk. Nebude to hned, ale důchod už klepe na dveře. Má to smysl? A mohu to já mezi těmi mlaďochy zvládnout? S těmi jejich kontakty po sociálních sítích, které jsou pro mě asociální?
Ludek Bouska
Klacky pod nohama
Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Pronájem 2kk 45m2 P6 Břevnov Ve střešovičkách nezařízeno
Ve Střešovičkách, Praha 6 - Břevnov
15 000 Kč/měsíc
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 971x
Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!
Mám stránky 333coaching.cz.
Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.
Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.
Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.
Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.