Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Men only - ženám vstup zakázán.

Kamarád Petr mě pozval na cykloakci na kolech. "Ženu neber, jedeme jen kluci." Co to bude? Na kole jezdím moc rád, ale několikadenní společnost mně neznámých chlapů - jaké to bude? Prý vždy bylo super, tak jsem se nechal zlákat.

Žena se nejdřív tvářila divně, ale zná Petra i jeho ženu Evu, tak neměla námitky. Možná si taky řekla, že to bude i pro ni možnosti si trochu odpočinout a mít od mé přítomnosti volno. Hned další den si naplánovala výlet s bývalou spolužačkou. Někde přespí, někam pojedou. Výborně, přijala to. Možná jí také ženská společnost prospěje.

Petr má práci, kde je se samými ženami. Sice jim šéfuje, ale o muže tam nezavadí. Snad jenom při jednání s dodavateli a odběrateli, jinak ne. Ještě má vlastně jednoho spolupracovníka muže, ale ten je po internetu - zašle mu překlad, on ho přeloží a konec komunikace. S mužským si v práci prostě nepokecá. A doma má ženu a dvě dcery. Někomu se to mohlo líbit mít tolik žen okolo sebe, které se o něj starají :).

Snad proto Petr organizuje menonly akci. Jednou nebo dvakrát do roka. Nazýváme ji "menonly" také proto, aby snad naše ženy nenapadlo se k nám přidat. Narušit nám to, co je pro nás moc důležité - být chvíli v mužské společnosti. Co je na tom tak výjimečného? Proč Petr říká, že mu na několik měsíců vydrží dobrá nálada po takovéto akci? Přemýšlím i nad svými pocity, cítím to podobně. Jen jsem to neuměl takto přesně pojmenovat. Ano, nabíjí mě to. Je určitě skvělé být se ženami. Klidně i na kole, ale být jednou za čas s klukama, to je něco naprosto výjimečného. Chráníme si to, užíváme si to, spoléháme na to, těšíme se na to. Ženám vstup zakázán.

Přemýšlím nad svým rodinným životem. Na to, jak jsme se vzali, měli děti, ty opečovávali a starali se o ně. Krásné roky. Úžasné. Nevyměnil bych je za nic na světě. Jsme se ženou sehraný tým, víme, co můžeme jeden od druhého očekávat. S dětmi si rozumíme, jsou skvělí. Ale už dospělí a odchází. Přiřítí se občas jako velká voda. Někdy s taškami prádla, s problémy k řešení, s potřebami co mají. Ale téměř vždy s minimem času, který na nás mají. Začínáme si zvykat na to, že zase budeme sami. Skoro jako po svatbě. Ale toto bude "po dětech". Po svatbě jsem měl mužskou partu, kterou jsme ale všichni zúčastnění postupně opustili. Nový život, přestěhování, partnerky. Sejdeme se jednou za dlouhý čas. Parta už je jen ve vzpomínkách, na fotkách. Je to historie. Byl jsem to vlastně já, nebo z dnešního pohledu to byl někdo jiný, koho nepoznávám?

Petrova nabídka přišla do takovéhoto mého stavu, kdy jsem vnitřně zatoužil po mužské partě. Možná jsem si to dopředu ani neuvědomil. Přišla nabídka a já zjistil, že to je právě to, co jsem potřeboval. Možná to znáte. Máte chuť na něco, a nevíte, co to je. Víte, že něco musíte udělat a nevíte přesně co. Není to nerozhodnost ani ztráta paměti. Jen někdo dokáže pojmenovat vaši nevyslovenou touhu. Touhu vašeho srdce, vaší duše, vaše chtění, které se dlouho nemohlo svobodně projevit. Příliš mnoho povinností, důležitostí, nezbytností. Pro krásné a potřebné věci člověk zapomene na sebe samotného. Kdo vlastně jsem a co chci? Na to se dá snadno ve víru událostí zapomenout.

Menonly je pro mě zastavení. Počkání na sebe samotného, když moje já zůstalo kdesi zapomenuto za mnou. Nalezení sama sebe ve víru života.

Mám výbornou ženu. Jezdíme spolu na kole, šlapeme po horách, jezdíme na lyžích. Spoustu jsme toho spolu prožili, na hodně místech byli. Jednou si ale posteskla: "Moje maximum nedosahuje tvého minima." Myslela tím moji potřebu pohybu, touhu po volnosti. Když jezdíme na běžky, tak sice jedeme spolu, ale já jezdím rychleji, tak jedu dopředu, pak zase dozadu. Takto jedeme sice spolu, ale spíš se potkáváme. Zastavíme se spolu na jídlo nebo na některých místech, jak se domluvíme. Jsme spolu a nejsme spolu. Přijatelný kompromis. Já se dostatečně utahám a ona přeci jen může mít pocit, že jsme byli spolu.

Ta hláška mé ženy o maximu a minimu byla asi tím, co ve mně zarezonovalo, když mě Petr oslovil. Ano, to je ono, po čem toužím. Toužím být s partou kluků. Trochu jsem se ale obával, jaké to bude. Budu klukům na kole stačit? Nebude to moc takové chlapácké? Jak mezi ně zapadnu se svými jinými návyky? Nepiju, nekouřím, maso nejím... To je všechno takové asociální :(. Nebude jim to nepříjemné s takovým člověkem?

A jaké to bylo? Asi se o tom ještě rozepíšu příště. Jen jeden pocit. Jedeme jako o život lesem okolo potoka, listí padá, bláto stříká. Jak blázni. Šťastní kluci v letech. Hecujeme se, jeden do toho šlápne a ostatní se přidají. Radost z pohybu, z rychlosti, ze zpoceného trička. Asi to ani nejde popsat. Svoboda, volnost, možná trochu i jako utržení z řetězu. Ale není to úlet, potřeba vypadnout, vymazat přítomnost.  Jedná se asi o jinou dimenzi. Jsme manželé, otcové. A taky synové. Zaměstnanci i šéfové. Úspěšní více či méně. Ale v jádru jsme kluci. Normální kluci, kteří si dokážou sednout na kolo a být spolu.

Teď jsem dorazil domů. Už jsme doma, před barákem, ale nechce se nám vysednout z auta. Povídáme, slova tečou... "Co jste tam ještě probírali?" "Ani nevím, tomu bys nerozuměla..."

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Ludek Bouska | neděle 7.10.2012 19:00 | karma článku: 13,91 | přečteno: 1245x
  • Další články autora

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík

Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.

28.4.2020 v 21:56 | Karma: 15,96 | Přečteno: 792x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek

Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...

24.4.2020 v 22:29 | Karma: 19,22 | Přečteno: 1446x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama II

Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...

5.1.2020 v 8:30 | Karma: 0 | Přečteno: 41x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Začít podnikat v důchodu?

Začínám podnikat! Ale blíží se mi důchodový věk. Nebude to hned, ale důchod už klepe na dveře. Má to smysl? A mohu to já mezi těmi mlaďochy zvládnout? S těmi jejich kontakty po sociálních sítích, které jsou pro mě asociální?

17.12.2019 v 7:00 | Karma: 8,89 | Přečteno: 335x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama

Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...

14.12.2019 v 18:00 | Karma: 9,89 | Přečteno: 280x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní

23. května 2024  20:03,  aktualizováno  22:32

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...

První dodávku munice může Ukrajina čekat v příštích dnech, řekl Fiala

28. května 2024  8:40,  aktualizováno  19:18

První desítky tisíc kusů munice ráže 155 mm dorazí na Ukrajinu v červnu, řekl před jednáním lídrů...

Vrátíme věk odchodu do důchodu, přes 65 let nejede vlak, řekl Babiš

28. května 2024  5:59,  aktualizováno  19:10

Přímý přenos Důchodovou reformu podle představ současné vlády Petra Fialy začali na mimořádné schůzi schvalovat...

Papež se omluvil za urážku homosexuálů. Máme místo pro každého, vzkázal

28. května 2024  18:54

Papež František se v úterý omluvil za hanlivý výraz, kterým před týdnem označil homosexuály. Úřad...

Devatenáctiletý motorkář se u Opavy srazil s traktorem, letěl pro něj vrtulník

28. května 2024  18:51

V úterý odpoledne došlo k dopravní nehodě v Opavě-Vávrovicích, střetl se motocyklista s traktorem....

7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství
7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství

Hladina hormonů v těle se v průběhu těhotenství mění stejně jako chutě a jídelníček. Mnoho těhotných také trápí časté nevolnosti. Následkem toho...

  • Počet článků 78
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 970x
Koučink hrou - hrajeme si na změnu. Kdo si hraje nezlobí!

Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!

Mám stránky 333coaching.cz. 

Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.

Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.

Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.

Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.