Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Desatero spokojeného důchodce - 1. přikázání: Umění mlčet

Mnoho lidí do všeho povídá. Ví, co by bylo správné udělat. "Kdybych byl na jeho místě, já bych ..!!" Kolega v práci komentuje téměř všechny politické události. "Podívejte se na toho blba...!" Velmi rádi radíme. Máme recepty na spoustu věcí. Vždyť je to tak jasné! S radami jsme rychlí, se skutečnou pomocí zaostáváme. Neumíme mlčet, neříkat za každou cenu svůj názor. Nevnucovat druhým svůj pohled, který pokládáme za jediný správný. S naší jedinou správnou pravdou považujeme druhé za tupce, kteří potřebují pořád radit. Pravá spokojenost určitě není v tom, jak se chovají druzí ke mně, ale v tom, jak se já chovám k nim. Druzí se ke mně mohou chovat hezky proto, že je to pro ně výhodné, nutné, proto, že nemohou jinak, kvůli situaci. Bude rozdíl v tom, jak se k nám budou naše děti chovat, když budeme chudí anebo když máme miliony na účtu?

Rádi vidíme problémy u druhých, ne u sebe. Proto formuluji některé věci  s nadsázkou, tak jak je to v Desateru spokojeného důchodce. Abychom si uvědomili, že někdy tím kamenem úrazu můžeme být my sami. Toto píšu hlavně pro sebe samotného, třeba to ale pomůže i někomu jinému. Když to pomůže jednomu, je to pro mě důležitější, než když se deset vyjádří, že je to blbost. Je to jeho názor, má na něj právo.

1. Nejvzácnější vlastností stáří je umění mlčet. Když není možno mlčet, je dovoleno chválit. Pokud se vyskytne cokoli, co nelze pochválit ohledně dětí, vnoučat, snach a dalších blízkých i vzdálených příbuzných, moudré stáří to chápe, ale nekomentuje. Mluviti stříbro, mlčeti zlato.

Přísloví je jasné a krásné, ale umíme to? Co jsme se v životě naučili? Jako starší a zkušenější víme přeci jak se spousta věcí dělá. Mladším to uspoří hodně času a úsilí, když naše zkušenosti využijí. Kdybychom se svými zkušenostmi byli mladí, to by bylo. Nevím tedy, co by bylo. Asi paskvil, nebyl bych to já. Stejně tak moje zkušenosti jsou jen málo předatelné druhému. Co mohu je druhému nabídnout a na něm je, jak s nimi naloží.

Naučili jsme se na světě, po těch letech, co tu chodíme, stříbro nebo zlato? Další krásné přísloví je: „Tupec mlče, za moudrého považován bývá“. Viděl jsem divadelní hru, která byla postavena na tomto přísloví. Jistý člověk jen mlčel a pokyvoval hlavou. Dotáhl to až d vysoké politiky. Do té doby než poprvé promluvil.

Naprosto nádherné jsou kreslené vtipy od Jeana Effela. Pamatuji si na jeden, kdy Bůh jde okolo Adama s Evou, kteří se drží za ruce, a říká: „Dělejte, jako bych nebyl.“ Nepřekážet, nebýt kamenem úrazu.

Nová doba před nás starší klade nebývalé nároky. To, co jsme se naučili už dávno neplatí. Je to zastaralé. Mluvil jsem s člověkem, který vystudoval obor, který přestal existovat přesně v době kdy dostudoval. Specialista na telefonní ústředny. Během jeho studia začaly všude se instalovat digitální, které on neznal. Často se mi stává, že jdu za synem s nějakým problémem. A on mi to vysvětlí. Říkám si, nemělo by to být obráceně? Doba jde tak rychle, že nestíháme. Sotva něco zvládneme, je to k ničemu, musíme se učit znovu. Trochu mě to unavuje. Navíc se stává, že synovo vysvětlení nepochopím napoprvé. „Tak jo, ještě jednou, znovu od začátku“. Je trpělivý.

Jsem už starý, patřím do starého železa? Chtěl bych něco umět a ze své zkušenosti radit druhým. A zatím mě naprosto rozhází nový interface nových oken. Všechno je jinde. Znovu jsem školákem. Mladí naopak jásají, jak to je jiné, má to nové možnosti. Není mi to příjemné se pořád ptát na maličkosti.

Přeci jen ale jsou oblasti, kdy zkušenosti se dají využít a snad předat. Ale spíše to nejde. Když své zkušenosti s vařením se snažila moje matka předat mé manželce, neuspěla. Asi si to dovedete představit. Potkaly se jiné světy. Sledujeme současnou výchovu dětí. To by se snad nemělo měnit, děti se rodí a rostou staletí stejně. Ale je to radikálně jiné. Za nás byly děti v kočárku. Teď matky mají dítě na těle a tlačí prázdný kočárek. Plenový a výživový „průmysl“ je něco úplně jiného než před pár lety.

Co s našim zkušenostmi? Jsou úplně k ničemu? To je nemůžeme využít k ničemu? Půjdeme s nimi do hrobu? Ano. Moje zkušenosti byly pro mě. Pokud by se je přeci jen podařilo je někomu předat, bude to naprosto výjimečné. Spíš s tím nepočítejme. Napišme třeba knihu… Ale kdo ji bude číst? Mladí? Asi ne…

Bojuji za mladé v tom, aby měli možnost naše názory odmítnout. Nepřijmout. A přitom bych byl rád, kdyby je přijali. Alespoň některé. Rád bych třeba, aby věřili tomu, čemu věřím já. Ale svoboda volby je pro mě ještě vyšší prioritou. Pokud jim současně nedám jasně znát, že mě i s mými názory mohou odmítnout, budu cítit nátlak z mé strany k nim. Vím, že by spoustu věcí udělali kvůli mně. Ale spíš mlčím.

Líbí se mi výraz „spam“. Používá se pro emaily, které nebyly vyžádány. Plní nám naše digitální schránky a nutí nám se probírat tím, co jsme nikdy nechtěli. Nevyžádané rady fungují stejně jako spam u emailů. Dáváme radu tam, kde ji druhá strana nechce přijmout. Bere to jako zasahování do svých práv. Omezuje svobodné rozhodování. Rád bych se naučil předávat zkušenosti ne jako spamové rady, ale jako alternativu, možnost. Když chceš, můžeš to udělat takto… Když ne, ok.

Slyšíme jen to, co chceme slyšet. Pro ostatní nemáme nastaveny receptory. Asi proto rady druhých vůbec nevnímáme. Až zpětně si často uvědomím, jak dobře mi někdo poradil. Ale já jeho radu nevyužil tehdy, když jsem to potřeboval.. Teď mám podobné zkušenosti, komu to poradím? Sám jsem se nepoučil, kdo bude další nepoučený?

Také se mi stalo, že jsem něco schválně neuděl tak, jak mi kamarád radil. Byl příliš agresivní se svou radou a já si řekl: „a zrovna ne“. Někdy to šlo i jinak, jindy jsem se poučil.

Co závěrem? Když nejde o život, jde o … o nic. Když nenecháme mladé, aby si svoji skořápku proklovali sami, nebudou se na světě sami bez nás umět pohybovat. Čím víc budeme mluvit, tím pro ně hůře. Oni musejí růst, my se budeme umenšovat. Je to povzbudivé? Pro mě ano.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Ludek Bouska | úterý 10.7.2012 17:30 | karma článku: 18,47 | přečteno: 1692x
  • Další články autora

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík

Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.

28.4.2020 v 21:56 | Karma: 15,96 | Přečteno: 792x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek

Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...

24.4.2020 v 22:29 | Karma: 19,22 | Přečteno: 1445x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama II

Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...

5.1.2020 v 8:30 | Karma: 0 | Přečteno: 41x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Začít podnikat v důchodu?

Začínám podnikat! Ale blíží se mi důchodový věk. Nebude to hned, ale důchod už klepe na dveře. Má to smysl? A mohu to já mezi těmi mlaďochy zvládnout? S těmi jejich kontakty po sociálních sítích, které jsou pro mě asociální?

17.12.2019 v 7:00 | Karma: 8,89 | Přečteno: 333x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama

Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...

14.12.2019 v 18:00 | Karma: 9,89 | Přečteno: 280x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci

18. května 2024  17:57

Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Fiala pozval lídry zemí EU do Prahy, budou jednat o pomoci Ukrajině

26. května 2024  10:15,  aktualizováno  10:31

V úterý přijedou do Prahy na pozvání premiéra Petra Fialy lídři některých zemí Evropské unie....

Obří sesuv půdy pohřbil vesnici v Papui Nové Guineji, obětí už je přes 670

26. května 2024  10:25

Přes 670 lidí zahynulo při rozsáhlém sesuvu půdy v Papui Nové Guineji, odhaduje nově podle agentury...

Rusko v noci udeřilo na západě Ukrajiny. Útok na hypermarket má 12 obětí

26. května 2024  7:20,  aktualizováno  9:51

Sledujeme online Počet obětí sobotního ruského vzdušného útoku na hypermarket v ukrajinském městě Charkov vzrostl na...

Vlak u Uherska srazil člověka, doprava byla řízená odklonem

26. května 2024  8:28

Na Pardubicku v neděli ráno vlak srazil a usmrtil člověka. Vlaky na železničním koridoru ve směru...

  • Počet článků 78
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 970x
Koučink hrou - hrajeme si na změnu. Kdo si hraje nezlobí!

Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!

Mám stránky 333coaching.cz. 

Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.

Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.

Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.

Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.