Biblické otazníky 1. Kde jsi?
První možností je, že ta otázka "Kde jsi?" je zjišťovací otázka. Tu klademe my. Chceme něco zjistit, tak se zeptáme. Po telefonu se tak ptá manželka dětí: „Kde jsi?“ Aby měla kontrolu nad tím, kde se zrovna nacházejí. Nějak pořád potřebuje vědět, kde jsou. Asi to nemyslí špatně. Jí to pomáhá, dětem trochu vadí, že jsou pod kontrolou. Ale zvykli si… Na zjišťovací otázku je přímá odpověď.
Bůh nevěděl, kde Adam je? Je pak Bůh vševědoucí? Přijímáme-li Boží vševědoucnost, pak Bůh věděl, kde Adam je, ale přesto se ptá. Proč se ptá na to, co ví? Zdánlivě se ptá, ale jde mu o něco jiného? Aby Adamovi něco došlo? Když se Bůh ptá na něco, co ví, je to pak jen divadlo? Divadlo na Adama, aby si něco uvědomil? Připadá mi, že to nebylo jen hrané divadlo. Že v tom Bůh není jen jako ten, který je nad věcí, který vždy všemu rozumí a který vždy všechny poučuje.
Je možné, že by Bůh nepoužívá vždycky svoji vševědoucnost a všemocnost? Když ji potřebuje, tak ji použije, když ne, klidně ji nepoužije? Není tím ještě mocnější? Není to ještě mocnější než naprostá vševědoucnost? Nechá se přesvědčovat, mění svá vlastní rozhodnutí, ničí skoro všechno, co sám stvořil, nechá se pohnout ke hněvu. Když by všechno věděl dopředu, proč by nechal věci dojít tak daleko? Je možné být v emocích a přitom současně „nad věcí“? Proč někdy odvolává to, k čemu se rozhodl? Proč se ptá na to, co by měl vědět nejlépe on sám?
Hospodin se ptá okamžitě, když k něčemu došlo. Jakože to vypadá, jakoby byl tím překvapen? Slyšíte také hlas otce volajícího svého syna?
Synu můj, kde jsi? Cítím, že tě ztrácím! Tak příjemné to bylo v tvojí přítomnosti! Proč jdeš jinou cestou, než jsem ti připravil? Bolí Boha to, že ztrácí vrchol svého stvoření? Člověka, kterého vytvořil dokonce „ke svému obrazu“? Prožili jste odchod svých blízkých? Kdy děti radostně odešly do světa a vy jim s úsměvem přejete to nejlepší, ale vaše srdce pláče? Není otázka „Kde jsi?“ právě vyjádřením Božího vztahu k člověku? To, že mu odchází někdo, kdo je mu velmi blízko, někdo, kdo je „k jeho obrazu“?
Vypadá to, jakoby si najednou ti dva nerozuměli. Zřejmě spolu často mluvili, znali se. Adam znal Boží hlas. Co cítil Adam, když jej Bůh volal před snědením ovoce poznání? A jak se to změnilo poté?
Jak prožíváme změnu v konverzaci s dětmi, když dospívají? Když si přestáváme rozumět? Děti se nám vzdalují nadvakrát. Jednak jsou čím dál tím více někde jinde a s někým jiným a pak si už tolik nerozumíme. Jsou naladěny na jinou notu. Mluví s jinými lidmi, poslouchají jinou hudbu, čtou jinou literaturu, chodí na jiné filmy a volno chtějí trávit jinak. Ne s námi. Není právě toto ztrácení tím, které Bůh vyjádřil ve své otázce k Adamovi?
Jak pak Boha jako Otce muselo bolet, když mu Adam odpovídá, že se bál jeho hlasu. Zažili jste to? Když si se synem rozumíte, je rád kdykoli jste spolu. A najednou se stane, že k němu přijdete a on před vámi něco schovává. Nebo vám něco nechce říct. Jak se cítíte? Jak vnímáte, že vaše přítomnost mu není příjemná? Přijdete za ním, těšíte se na setkání a najednou jste omráčeni tím, že nejste vítanými hosty?
Adam na otázku neodpovídá tak, jak je položena. Proč jednoduše neřekl: „Jsem tady ve fíkovém háji.“ Proč mluví o něčem úplně jiném? A zabývá se příčinou toho, proč se schovává? Nechce být přímý? Nebo byla mezi nimi jakási pokročilejší konverzace? Kdy oba nevyjadřují přesně to, co říkají? A te%d ji sice používají dál, ale nerozumí si?
A ještě pár mých otázek k té hlavní „kde jsi“. Kde jsem já? Kam jsem se dostal? Jsem nesprávném místě? Jak daleko jsem na cestě ke svým cílům? K tomu, co mě naplňuje? Kde jsem, když jsem se svou rodinou? Dokážu být skutečně s nimi? Na sto procent? Nebo mám v hlavě pořád svoji práci? Kde jsem, když stojíme v dopravní zácpě a už jsme dávno chtěli být doma? Kde to jsem, když vedle mě sedí má žena? Dokážu být rád za čas, který mohu mít v její přítomnosti tak, jako dřív? Kde jsem, když mě potřebují moje děti? Kde jsem, když mě nepotřebují a já jsem pro ně překážkou k tomu, co oni chtějí? Kde jsem při povodních, v situacích, kdy je na tom někdo hůře než já? Schovám se, aby mě druzí nenašli?
Jsem tady, kde jsem? Nebo jsem tam, kde nejsem? Kde to vlastně jsem?
Kam jdu, když jsem tady, kde jsem?
Ludek Bouska
Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík
Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.
Ludek Bouska
Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek
Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...
Ludek Bouska
Klacky pod nohama II
Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...
Ludek Bouska
Začít podnikat v důchodu?
Začínám podnikat! Ale blíží se mi důchodový věk. Nebude to hned, ale důchod už klepe na dveře. Má to smysl? A mohu to já mezi těmi mlaďochy zvládnout? S těmi jejich kontakty po sociálních sítích, které jsou pro mě asociální?
Ludek Bouska
Klacky pod nohama
Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
PŘEHLEDNĚ: Proč Česko kupuje nové tanky za 52 miliard? A co všechno umí?
Česká armáda by měla do roku 2030 získat 77 nejmodernějších tanků Leopard 2A8 ve společném nákupu s...
Velké požáry ve středních Čechách: vzplála výroba pyrotechniky a sklad
Středočeští hasiči zasahují u dvou velkých požárů. V obci Praskolesy poblíž Hořovic na Berounsku...
Summit G7 zkritizoval agresi Ruska a praktiky Číny. Papež varoval před AI
Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se...
ANALÝZA: Ukrajina se loučí se snem o NATO. Biden jí dal jen slabou náplast
Premium Joe Biden a Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek podepsali bezpečnostní dohodu, která by Ukrajině na...
Pronájem bytu 1+kk, 58 m2 podkroví, Pardubice - centrum
Devotyho, Pardubice - Zelené Předměstí
14 000 Kč/měsíc
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 970x
Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!
Mám stránky 333coaching.cz.
Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.
Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.
Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.
Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.