Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

365 dnů a index spokojenosti

Novoroční předsevzetí. Kdo by o nich neslyšel. A kdo to alespoň někdy nevyzkoušel. V3ichni jsme to zkusili. jeden ajk druhý jsme měli někdy předsevzetí. Třeba ne novoroční. Jen se teď lišíme tím, jestli si předsevzetí ještě pořád dáváme nebo jsme nad sebou rezignovali. A skončili s tím. Je to přeci blbost. Když chci něco udělat, tak to můžu udělat kdykoli. Ano. Mohu. Ale stejně neudělám.

365

Někdy sám pořebuji nějaký implulz k tomu, abych se do něčeho pustil. Jakoby čekám, až někdo zvenku řekne "start!" nebo "pusť se do toho!" nebo se jen tak zeptá "co ti v tom brání?". Bráním vlastně sám sobě. Hlavně tím, že se mi do toho nechce.
Nechce se mi! A mám své obavy. Už jsem hodně věcí zkoušel, a mám se sebou osobní zkušenosti. Vím, že už jsem hodněkrát cosi zkoušel a ono to po nějaké době vyšumělo. Prostě jsem vydržel jen chvíli, pár týdnů maximálně a pak se vše vrátilo do starých kolejí. Starého psa novým kouskům nenaučíš. To se říká. Sice si ještě zdaleka nepřipadám starý, ale na některé změny v mém životě ano. Na něco jsem si zvyknul. Je to ve mně tak zakořeněno. Nodokážu si sám sebe představit bez těchto atributů. A možná ani moji blízcí. To jsou ty naše zvyky. Když jsme něco dělali stokrát a možná tisíckrát, proč to dělat jinak.

Vždyť on to tak vždycky dělá. Chviku počktejte, on chodí o deset minut později. To je jeho zvyk nechávat klíče v zámku. On musí všechno okomentovat. Radši mu to neříkejte, on se vždycky při tom naštve.
Jeden kolega v práci má nad stolem cedulku: politische Gesprache verboten. Politické hovory zakázány. Vždy se naštve a rozhodí to atmosféru v celé kanceláři. Lépe je nedotýkat se člověka tam, kde je citlivý.
Co si dát jako novoroční předsevzetí? Slyším i z úst prezidenta, že bychom si měli nějaké dát. Začít pracovat sami na sobě, nekritizovat ostatní. To je hezké. Souhlasím s tím. Ale zrovna on je představitelem těch, kteří se nezmění a zůstanou stejní za všech okolností. Pěkná výzva, ale nepodpořená osobním příkladem.
Tak nějak cítím, že bych si přesto chtěl novorční předsevzetí dát. Co tak si dát něco, co dělám rád? Když to dělám rád, tak se do toho nebudu muset nutit! Nebude mě to nudit ani nebudu mít nutkání už s tím skončit. Ale nebude to na druhou stranu takové nanicovaté? Když si dám předsevzetí, které stejně chci udělat?
Jsou věci, které bych chtěl dělat a přesto je nedělám. Chci každý den běhat. Často, skoro každý den bych chtěl něco napsat. Rád se učím nové. Chtěl bych se třeba každý týden něco nového naučit. Miluji hory, co takhle každý měcíc někam vyjet? Rád se sdílím s lidmi. Zvládnuli bychom doma zvát návštěvy dvakrát do měsíce? A spoustu dalších, větších i menších věcí. Třeba trochu změny stravování. Nemám moc efektivní pracovní režim. Parvidelné uklízení. Fungování rodiny. Pravidelné stýkání se s dětmi. Jo, jo, je toho dost. Co z toho ale vybrat jako hlavního kandidáta na realizaci? Když budu chtít všechno, tak z toho nakonec nebude nic...
Už to mám, mým kandidátem, kterého vlastně tímto článkem posouvám do realizace, je psaní. Přečetl jsem si teď vyznání jednoho spisovatele, že on sám je kompulzivní pisatel. To mě zaujalo. Píše proto, že "nemůže nepsat". Prostě ono to tak nějak jde samo. To znám. On o sobě navíc řekl, že po napsání něčeho je současně naplněn i vyždímán. Já teda zatím cítím, že  mě psaní spíše dobíjí energií. Nejsem vyčerpán, naopak se potřebuju pustit do něčeho jiného. Jen změnit ohnisko a hlavně dělat něco, při čem se pohybují nejen prstíky po klávesnici. Jaké to bude když ale budu chtít psát každý den? No to je čelinž. Tedy výzva. Jo, cítím, že do toho chci jít. Teď mám spostu energie. Kam s ní?
Dělat něco každý den, to je velká výzva. Mám se sebou ale své zkušenosti a proto vím, že si musím současně nastavit svůj "index spokojenosti". Tím rozumím stav, kdy budu spokojen. Stačí mi, když budu psát každý den? Nebo nakonec stačí napsat něco jen obden? Jednou za týden? Z měsíc? Jak budu spokojen, když ve svém důsledku budu mít na konci roku ne 365 článků, ale jen 24? Dva za měsíc? Jo. Musím přiznat, že budu spokojen i za těch 24. To kdyby se mi ani to nepodařilo? Možná i jeden za měsíc by nebylo tak úplně špatně. Ale o spokojenost i bych asi už nemluvil.
Těch 365 dnů mi teď příjde jako cíl příliš vysoko v nebesích. To bych se cítil jako v sedmém nebi. Asi i vysoký cíl je psát dvakrát do týdne. To bych byl se sebou vlastně ale taky velmi spokojen. Bylo by to pravidelné... Když teď na to všechno se dívám z nového pohledu neměl bych si vlastně ten cíl dát mnohem menší? Proč si dávat místo cíle vizi, která je z říše snů? Je to vůbec splnitelné?
Jak to zařídit, abych mohl každý den psát? S něčím mi pomohl můj zaměstnavatel, když zrušil k novému roku svoji českou pobočku. Nemusím pravidelně do práce. To je paráda. Zvládnu ale vstávat pořád "jako do práce" a mít svůj režim?
Zkusím to. Teď už jsem docela dost vyčerpán psaním, tak aby mi zbylo něco na zítra... Ale docela se na sebe těším. Držím si palce, aby se mi to podvedlo. Věřím, že mám šanci :)

Autor: Ludek Bouska | úterý 1.1.2013 16:00 | karma článku: 5,09 | přečteno: 533x
  • Další články autora

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík

Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.

28.4.2020 v 21:56 | Karma: 15,96 | Přečteno: 792x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek

Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...

24.4.2020 v 22:29 | Karma: 19,22 | Přečteno: 1444x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama II

Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...

5.1.2020 v 8:30 | Karma: 0 | Přečteno: 41x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Začít podnikat v důchodu?

Začínám podnikat! Ale blíží se mi důchodový věk. Nebude to hned, ale důchod už klepe na dveře. Má to smysl? A mohu to já mezi těmi mlaďochy zvládnout? S těmi jejich kontakty po sociálních sítích, které jsou pro mě asociální?

17.12.2019 v 7:00 | Karma: 8,89 | Přečteno: 333x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama

Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...

14.12.2019 v 18:00 | Karma: 9,89 | Přečteno: 280x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Gaza jako Vietnam? Demokratům při sjezdu hrozí opakování nepokojů z roku 1968

18. května 2024  20:43

Studentské protesty proti americké podpoře Izraele rozvířily v USA debaty o tom, jak by mohlo...

V neděli očekávejme silné bouřky. Hrozí kroupy a také přívalové deště

18. května 2024  11:19,  aktualizováno  20:14

Přímý přenos Sobotní bouřky zasáhly Moravu a jihovýchod Čech, v neděli se předpokládá rozsah na celé Česko,...

Okřídlený sebevrah má odstrašit Čínu. Tchaj-wan pokukuje po minidronech

18. května 2024

Premium Tchaj-wan v posledních letech posiluje svoji armádu v reakci na opakované provokace čínské armády....

Klitoris do učebnic patří. Porno může být i prospěšné, říká psycholožka

18. května 2024

Premium Se sledováním porna má zkušenost přibližně 8 z 10 Čechů, říká čerstvý výzkum společnosti CZECHSEX....

ING-FOREST s.r.o.
Taxátor

ING-FOREST s.r.o.
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj
nabízený plat: 65 000 - 75 000 Kč

  • Počet článků 78
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 971x
Koučink hrou - hrajeme si na změnu. Kdo si hraje nezlobí!

Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!

Mám stránky 333coaching.cz. 

Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.

Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.

Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.

Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.