Začínám se špatně orientovat. To se nám to „žilo“, když se státní administrativa zajímala o to co každý občan koná, jak koná a kdy dokoná. Jenomže to jsem byl mladý a měl jsem sílu se bránit. Teď se mi situace obrátila dokonale vzhůru nohama. Ať konám jak konám, jsem v tom sám. Učím se právo, ekonomiku, chemii, rétoriku, elektrotechniku, potravinářství, předvídám počasí. No, je to dřina.
O čem vlastně hovořím ? No, přeci o tom, že v každodenním životě, mne běžného občana, konfrontují moje vědomosti, zkušenosti a zdravotní stav s právem na přežití. K napsání tohoto článku jsem dospěl po vyjádření jednoho politika, že se musím orientovat…. Tak to tedy zkusím.
V bance, spořitelně, jiných peněžních domech u cestovních kanceláří, si musím při pořizování produktu dát pozor na výšku úroků, právní formulace smluvního ujednání, dobu splatnosti, způsob a rozsah plnění, také zda je subjekt oprávněný poskytovat poptávanou službu, nesmím opomenout si prověřit, zda je součástí profesního sdružení nějaké finanční skupiny a vhodná by byla něčí reference. Text pod čarou nebo jakýkoliv jiný jsem povinen správně nejenom pochopit, ale i přečíst. Je zde ovšem možnost, že si za značné výdaje najmu svého právního zástupce. Toho ale je vhodné získat cestou doporučení, posléze prověřit jeho zápis v komoře a důvěřovat jím předložené smlouvě o právním zastoupení a podkladům, které mi předkládá.
V potravinářských provozovnách, oděvech a obuvi, prodejně spotřební elektroniky, jsem povinen nejenom se orientovat v sortimentu, výrobních postupech, ale navíc v organické a anorganické chemii, elektrotechnice. Umět na místě vyhodnotit rizika, která mým milovaným plynou pořízením závadného výrobku, vyhodnotit procenta vody, tuku, sacharidů a éček ve hmotnostním objemu a to vše převést na jednotky, kilogramy, kusy, vyhodnotit způsob šití, kvalitu látky, působení vnějších vlivů, spočítat celkový nebo zdánlivý výkon při pořízení spotřebiče s nižší kvalitou izolace a průřezem vodiče 0,75mm, atd. Na místě před zaplacením prověřit výrobce nebo dodavatele pro případ, že není odpovědný za nakupovaný výrobek. Jsem povinen ovládat terminologii potravinářské výroby, módních závodů, elektrotechniky, mechaniky strojů, umět přečíst a pochopit drobně psaný text.
Při pořízení vozidla, jsem povinen vyhodnotit správnou délku provozování prostředku, neoprávněné zásahy do mechaniky vozidla, rozlišit pojmy nové a staré, opotřebené, dočasně, umět si ověřit prodávajícího, najít a ověřit vin vozidla, znát právní důsledky provozování mnou zakoupeného vozidla na komunikaci a být připraven na odevzdání vozidla jako předmětu doličného v případě organizované trestní činnosti…..
Toto je malý výčet věcí, které musím umět a od všeho musím ukládat složenky, doklady, a co já vím jaké protokoly. Ale je zde jedna možnost. A tou je stát. Bože, že by se měl starat za občana? Vždyť nám dává svobodu rozhodnutí, tak proč tedy! Rád příjmu svobodu rozhodnutí, ale stát má k dispozici z našich daní zřízené na ochranu nás občanů instituce, laboratoře, inspekce, sankce a vazební věznice. Pokud stát zajistí, že na trhu bude dětská přesnídávka ta věc, kterou známe všichni jako potravu pro naše děti, rád si vyberu z různých značek a v cenových relacích. Jestli mne státem garantovaná finanční skupina nebo obchodník obelže, obelstí nebo okrade, očekávám, že státem zřízené instituce mne ochrání a tvrdě napraví křivdu. Vždyť mne ohrozili na životě, zdraví a majetku. A je mi jedno, zda někdo užívá úskoku, že produkt místo máslo pojmenuje „maslo“ a který není jako definován. A tento úskok přeci pozná i JUDr. nebo Ing., kterých dnes máme tolik. Nebo se mýlím?
Možná jsme zapomněli, že stát se svým byrokratickým aparátem je sluha nás občanů, protože žije z každé poctivě vydělané a zdaněné koruny. Protože má chránit také ty, kteří nejsou duševně způsobilí být analytiky při nákupu bytů, aut, oděvů, párků a čeho všeho, jenom proto, že jsou třeba jen staří. Zákon pamatuje na obecnosti větou .. jak je v místě obvyklé, jak je dobrým mravem,… Ve středověku se nepoctiví obchodníci topili ve Vltavě. Nyní slyšíme, že by to bylo v rozporu se svobodou podnikání. Těch způsobů, jak ochránit občana je mnoho. Jenom musí jít napřed rozum s moudrostí a chamtivost s bezohledností poslat co nejdál na konec řady.
