Lživá kampaň proti Akademii věd

Zejména z různých průmyslových lobbistických skupin a také z ODS a TOP 09 zaznívají hlasy, že Akademii věd je třeba zrušit. Pravděpodobně ji tito lidé považují za podivínský spolek potrhlých broukopichů, pošuků v bílých pláštích a nepoužitelných intelektuálů, jejichž činnost placená z veřejných prostředků nepřináší „žádné využitelné výsledky“. Na tyto projevy je třeba jasně reagovat.

www.vedazije.cz

HISTORIE

Akademie věd ČR (dále jen Akademie) k nám nespadla ze Sovětského svazu, jak se často lživě tvrdí. Její počátky spadají do 2. poloviny 18. století, kdy vznikla Královská česká společnost nauk. Koncepci vytvoření české samosprávné neuniverzitní vědecké instituce, která by sdružovala vědecké ústavy reprezentující hlavní obory tehdejší vědy, navrhl světoznámý český přírodovědec Jan Evangelista Purkyně, pod jehož vlivem došlo v roce 1890 k založení České akademie věd a umění. Úkolem této instituce byla podpora vědy a literatury pěstované v českém jazyce a českého umění, přičemž nejvýznačnějším polem její působnosti byla činnost publikační. Purkyněho realizovaná myšlenka instituce věnující se interdisciplinárnímu výzkumu je velmi blízká koncepci a struktuře dnešní Akademie věd.

Málokdo ví, že Česká akademie věd a umění byla založena především díky mimořádné finanční podpoře českého podnikatele, architekta a stavitele Josefa Hlávky. Všimněte si, že zatímco dnes vystupují někteří lobbisté a průmyslníci, jmenovitě Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy ČR, proti Akademii, dříve instituce jejího typu zakládali a podporovali. Cítíte ten zásadní rozpor? Vyplývá to zřejmě z toho, že lidé jako byl Josef Hlávka byli skutečné osobnosti s velkým rozhledem a morálním kreditem, se zodpovědností vůči národu a s ušlechtilou vizí. Hlávka se poctivě vypracoval od nuly k obrovskému majetku díky svým schopnostem a píli. To naneštěstí nelze říci o plejádě dnešních milionářů a miliardářů, kteří své majetky nakradli, mnozí z nich nepochybně i díky politickým stykům s dřívější či současnou politickou garniturou.

Po nastolení totalitního režimu v roce 1948 byly zrušeny všechny dosavadní hlavní vědecké neuniverzitní instituce a učené společnosti a na jejich místě byla založena Československá akademie věd (ČSAV). Přestože věda byla až do pádu tohoto režimu v r. 1989 podřízena silnému ideologickému tlaku, udržovala si v řadě případů svou tvůrčí potenci a nalézala tak cestu ke světové vědecké komunitě. Svědčí o tom např. udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovskému v r. 1959 nebo světové uznání, které se dostalo Ottovi Wichterlovi za vynález kontaktních čoček. Po listopadu 1989 prošla ČSAV rozsáhlou transformací, počet pracovníků se zredukoval o 50 % a bylo zrušeno 22 pracovišť. Akademie se tímto krokem mimo jiné zbavila celé řady exponentů komunistického režimu, což se nestalo prakticky nikde jinde, ani v české justici. 

SOUČASNOST

Současná Akademie je soustavou 54 veřejných výzkumných pracovišť, která se zaměřují na vědecký výzkum v širokém spektru věd – od věd o kosmu a Zemi přes chemické, biologické a lékařské obory až k společenským vědám a humanitním oborům. V ústavech AV ČR pracuje přibližně 4350 výzkumných pracovníků (ti představují 58 % všech zaměstnanců), tj. jde o instituci velikostí srovnatelnou např. s Univerzitou Karlovou. Ačkoli v AV ČR pracuje jen 12,5 % českých výzkumných pracovníků, produkuje tato instituce podle různých ukazatelů 34–42 % všech českých vědeckých výsledků. Z AV ČR rovněž pochází třetina českých patentů. V ústavech AV ČR se školí nejméně 1 000 magisterských diplomantů a 2 000 doktorandů a její pracovníci odpřednášejí ročně přes 70 000 hodin na vysokých školách. Tady je nutné uvést, že za výchovu studentů, kteří jsou navíc na Akademii často zaměstnáni na částečný úvazek, Akademie nedostává od Ministerstva školství ČR ani od vysokých škol žádné peníze; stejně tak za přednášky a oponentury se často nic neplatí. Akademie má i svou knihovnu, která je přístupná široké veřejnosti, a která díky svému prostředím a zázemí patří k nejoblíbenějším v Praze.

Další lží o Akademii, v posledních dnech tak často opakovanou, je tvrzení, že Akademie nemá na „Západě“ obdobu. To je neuvěřitelná nehoráznost, jak si politici a jejich lokajové dovolí dělat z lidí hlupáky! Stačí se podívat do Německa, kde je hned několik podobných veřejných výzkumných institucí, např. Helmholtzova společnost či Společnost Maxe Plancka, ve kterých dohromady pracuje přibližně 50 000 lidí. Ve Francii roli Akademie zastává CNRS s více něž 32 000 zaměstnanci. A bylo by možné pokračovat...

FINANCE

Akademie věd je veřejná instituce, která provádí vědecký výzkum. Je financována především ze státního rozpočtu. Tyto peníze představují tzv. institucionální financování a jsou využívány na provoz a údržbu pracovišť, mzdy a nákup nových přístrojů; bez nich by Akademie nemohla existovat. Kromě institucionálního financování se pak uplatňuje financování účelové, které je uskutečňováno formou řešení vědeckých projektů a grantů získaných ve veřejných soutěžích. Tyto zdroje jsou však určeny pro samotné výzkumné projekty a nelze jimi nahradit financování institucionální. Navzdory tvrzením, že Akademie nedělá nic užitečného, vykazuje příjem z licencí, prodeje a smluvního výzkumu ve výši přibližně 1,5 mld. korun ročně.

AKADEMIE V OHROŽENÍ
Z výše uvedeného vyplývá, že činnost Akademie je závislá na institucionálním financování. Jen s touto podporou může provádět vědecký výzkum, vychovávat a školit studenty – prostě pokračovat v činnosti, kterou úspěšně provádí již více než 200 let a která je službou veřejnosti; službou a zároveň majetkem tohoto národa. Tento rok Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, jejíž personální složení určují politici, a která je z významné části PŘÍMO ovládána lobbistickými skupinami (!), rozhodla o snížení institucionálního financování Akademie, s výhledem na snížení o 50% do roku 2012.

Abych Vás uvedl do kontextu – stát dává na vědu asi 0,64% HDP, tedy asi 25 mld. korun. Z toho Akademie dostala v roce 2009 částku 5 mld. korun, plán počítá se snížením na 2,5 mld. v roce 2012. Možná jste četli, že Akademie dostala na rok 2010 o 0,5 mld. korun přidáno – tak se to  všude psalo a říkalo. Je to naprostá dezinformace!!! Ve skutečnosti Akademii oproti plánu seberou v roce 2010 jen 0,5 mld. místo 1 mld. korun.

Snížení financování nebylo učiněno v souvislosti s krizí, jak dezinformuje (a zřejmě záměrně) český prezident Václav Klaus. Co vlastně představuje 5 mld. korun ročně pro Akademii z hlediska fungování státu? Je to asi 6 km české dálnice! Jen při „porcování medvěda“ poslanci předl časem rozdělili dokonce částku kolem 7 mld. korun! Rozhodnutí zničit Akademii nemá logiku ani racionální opodstatnění – je to pokus lobbistických skupin a politiků dostat se k majetku, který jim nepatří, jde o pokus obohatit se na úkor veřejných peněz, je to jen další plánovaná krádež, další tunel, tentokrát do české vědy! Zakladatelé Akademie se musejí obracet v hrobech!

Akademie věd ČR je majetkem tohoto národa. Byla založena díky činnosti vědců vzešlých z tohoto národa a vybudována díky podpoře velikánů českého průmyslu. Odkaz a činnost Akademie představuje nezpochybnitelnou hodnotu, která je součástí identity této země – podobně jako jsou těmito hodnotami např. Národní divadlo či Národní muzeum. Nedopusťme, aby to, co bylo vybudováno poctivou prací celých generací elity tohoto národa, skončilo během pouhých několika let v peněženkách party bezostyšných, prohnaných a prolhaných zlodějů.

Více informací na: VĚDA ŽIJE!