Tulák po hvězdách

Díváme se na noční nebe a hvězdy nad námi studeně září. Tisíce a tisíce vzdálených blikajících světélek, rozhozené jako krupice. Nejsou to však jen hvězdy, co můžeme vidět. Třeba Jitřenka neboli Večernice je ve skutečnosti planeta Venuše a spatřit můžeme třeba i její mužský protějšek Mars, po kterém se prohánějí vozítka Opportunity a Curiosity, jen jim zamávat...

Vánoční hvězda - pryšec nádherný neboli poinzécie.hela.webgarden.cz

Ono je vůbec ošemetné mluvit o hvězdách! Možná máte jednu nad betlémem nebo na vrcholu vánočního stromečku? Ha, dostal jsem vás! Tato „hvězda“ vlastně symbolizuje kometu, což je takový kosmický sněhulák, prostě hrouda špinavého ledu, co čas od času rozzáří nebe svým chvostem a dole na Zemi způsobí rozruch: astronomové popularizují, veřejnost žasne a sekty páchají hromadné sebevraždy. Na druhou stranu je záhadou „hvězda na vrbě“, o které se skupinou Olympic zpívali Pavel Šváb a Bohumír Starka: dodnes se vedou spory, co to vlastně je. Raději si kupte vánoční hvězdu (pryšec nádherný neboli poinzécii), o tu se spory nevedou.

Jako autor písničky je na internetu a ve zpěvnících obvykle uváděna kapela Olympic, je to však složitější. Olympic ve skutečnosti pouze hraje (a nejspíš stojí za hudebním aranžmá), nicméně autorem hudby je Karel Mareš a text složil Jiří Štaidl, zesnulý bratr Ladislava Štaidla (který je často nesprávně uváděn jako autor textu). Zpívají Pavel Šváb a Bohumír Starka (na internetu často nesprávně "Straka"). Vždy jsem myslel, že druhý hlas je ženský a podle reakcí lidí pod tímto klipem na youtube jsem nebyl sám.

Možná jste viděli nějakou hvězdu v bulváru nebo v televizi? Tam jich je plno: tančí, vaří, zpívají, obnažují se; zlé jazyky tvrdí, že některé by udělaly cokoli! Často rychle vyhasnou, ale rodí se další a další, vznikají a mnohdy i existují „z ničeho“, což je nepochybně jedna z největších termodynamických záhad vesmíru.

A viděli jste někdy padat hvězdu? Tak to také nebyla hvězda, ale meteor: kosmické smetí, které při průletu atmosférou shoří. Ohnivá stopa, která na chvilku prosvítí nebe, u citlivějších příslušníků lidského druhu podněcuje romantické představy a umělce inspiruje k psaní různých nemravností, jakou je např. píseň Padaly hvězdy od Karla Plíhala. Pověrčivé povahy si zas „honem něco přejí“, obvykle marně. Škoda, že to nefunguje – meteory k nám často přilétají v celých rojích (v prosinci to jsou např. Geminidy) a splněných požadavků by tak mohlo být habaděj.

Pokud meteor přežije průlet atmosférou a dopadne na matičku Zemi, přestává být meteorem a stává se meteoritem. Meteority jsou kamenné nebo železné – kamenných sem dopadá nejvíc, ale častěji nacházíme ty železné, protože jsou nápadnější a lépe se hledají. Zřejmě nejstarší známý nález železného meteoritu pochází z 15. století z hradu Loket na Ohří. Přes 100 kg těžký železný balvan zamotal hlavu nejednomu alchymistovi a zavdal příčinu pověsti, podle které byl do tohoto kusu kovu zaklet zlý purkrabí Botho z Eulenburgu, jenž býval postrachem svých poddaných.

Ale rozeznat kamenný meteorit od obyčejné pozemské horniny, to už chce fištróna! Jednou jsme jako děti na dvorku na pražských Vinohradech nalezly podezřelý kámen, který jsme pod vlivem populárního seriálu o létajícím Čestmírovi považovaly za meteorit. Nejinteligentnější člen té dětské party (a jistě není náhodou, že právě on se později dal na vědeckou dráhu) navrhl pokus, jak původ kamene prokázat. Hypotézou bylo, že meteorit přece musí „padat nějak jinak“. A tak byl kámen vyhazován do vzduchu společně s bezpečně pozemskými materiály, mezi kterými nechyběl ani kus cihly, přičemž jsme všichni bedlivě sledovali jejich dráhu letu. Pokud si vzpomínám, výsledky nebyly průkazné, a kámen se nedochoval, takže už nikdy nezjistíme, co to vlastně bylo.

Ale není důvod zoufat. V obchodech, na mineralogických burzách a na internetu se dají meteority koupit za rozumnou cenu, kamenné i železné. Z meteoritického železa se také dělají elegantní šperky – od náušnic a prstenů až po hodinky. Za pár korun tak máte hvězdy na dosah ruky.

(Původní text vyšel v Lidových novinách 22. prosince 2012 v příloze Orientace pod stejným názvem jako sloupek ze série Vědecká lekce. Všem čtenářům přeji krásné prožití Vánoc a úspěšný rok 2013: v prvé řadě hodně zdraví a v druhé řadě hodně hub.)