Z deníku mimina - všude dobře, doma ... aaa

Tak a je to tu. Cítím se jako v Jak se staví sen, když ti lidi protrhnou tu plachtu a vidí svůj nový domov. Já ten svůj taky dnes poprvé uvidím, protože právě jedem z porodnice domů. Radši si na to ještě trochu zdřímnu. 

Ok, trapas, big moment jsem prospala, ale už jsem zase vzhůru a teda nestačím se divit. Lidi, co si pořídili tři děcka by snad měli mít zákonem nařízeno obývat prostory o minimální výměře 120 metrů čtverečních! Ale bohužel naše republika na ochranu novorozenců moc nemyslí, a tak jsem tu. Groteskní "řadovka" v neatraktivní lokalitě, 90 metrů, 3+1...3+1???!!! Ok. Čekala jsem víc. Aspoň vlastní pokoj, postýlku s nebesy a na stěně nalepený moje jméno, jako z těch instagramů a facebooků. Postýlku mám. A to je tak všechno. Moji rodiče evidentně žijí filozofií: "Dobrých lidí se vejde všude dost." Hezké, hezké. Naštěstí je dokázáno, že lidé ze skromných poměrů to mohou dotáhnout daleko, takže své šance nezahazuji, avšak cestu na vrchol si budu muset odedřít sama.

Co se týče atmošky, tak se cítím dost nepatřičně. Vousáč s mámou pořád kroutí hlavou, rozhlížejí se po obýváku a nevěřícně počítají děti. Ségra s bráchou řvou. Furt. Tak si koneckonců zařvu taky. Nejspíš to tady bude takový folklor, our family thing. 

A víc moc nevím. Jen, že máma asi není spokojena se stylem, jakým to tu vousáč vedl, když jsme byly v porodnici. Vousáčovi se tady zase lépe hospodařilo s bráchou a ségrou bez mámy, což neopomíná cca jednou denně zmínit. No, doufám, že za to můžou máminy hormony a vousáčův šok z toho, že si zařídil pětičlennou rodinu, protože bych ráda vyrostla v harmonické domácnosti. 

O to se asi snaží i ploditelé, protože neustále nutí ty dva poklady dělat mi malá, malá a asi po sto padésáté slyším: "To je vaše sestřička.", "Áno, mimi!" "Dívej, mimi. Máme mimi?" Cítím se tu jak ve cvokhausu. 

Na co si ovšem nemůžu stěžovat, je časté fotografování a kamerování. Těší mě být celebritou, ale abych nevypadala příliš dostupně až levně, tvářím se na všech fotkách jako největší mačo. Protože to já jsem. A abych ukázala, kdo bude v této rodině středem vesmíru, rozhodla jsem se být nosícím miminem. Zapomeňte na nějaké odkládání do kočáru a ty, matko, hezky chystej šátky a nosítka.