Ty kašlíky už mě ...

Jsem za promoření. Ne, nemluvím o koroně, o té koneckonců od počátku války nemluví už nikdo. Kdo by to byl řekl, jak rychle covid zmizí. Já ale mluvím o promoření klasickou rýmou a kašlíkem. 

Moje děti bývají zřídka nemocné. Tím myslím teploty a stavy, že naspí denně o pár hodin víc, než je jejich norma, a jsou tak roztomile apatičtí, že přemýšlím, jestli je víc miluju nemocné, nebo zdravé. Nicméně rýmečka? Kašlík? Jako...asi se většina z nás shodne, že tahle zima je jeden zlý sen, nekonečný příběh. A kdo má víc dětí, je v těžké nevýhodě. Neb čím více dětí, tím více potenciálu nákazy a přenosu. Takže pár mých sebelítostivých postřehů k této pro mě velmi aktuální a palčivé situaci, jelikož mám zase tento týden děti doma. 

Začněme pozitivně. Vyúčtování za stravné. Jednou za půl roku nám školka proplatí, co dítě neprožralo. Nejen, že prachy vždycky přijdou, když to nečekáte, což potěší, ale také se na vás z účtu směje celkem pěkná, nezanedbatelná suma. Hack? Když ji vydělíte cenou stravného za den, zjistíte, že dítě do školky sice prakticky nechodilo, ale to je vám už jedno, kašlíky jsou zapomenuty, letíte si koupit kabelku. Nebo barefooty pro děti. Nebo zaplatíte energie. Nebo natankujete. No jak chcete, každopádně, optimismus, hlavně optimismus. 

Situace v ČR je vážná. Jakmile má dítě 36,7, v kapse kapesník (proč asi, to je podezřelé) nebo si odkašle, je prohlášeno za malomocné. Musí se zavřít doma a hlavně nebudovat imunitu sobě ani ostatním. Až zcela vyzdraví, přičemž rodič se doma zblázní či přijde o práci, podle toho, jestli je na RP nebo býval zaměstnán, ve školce se zase nakazí. Od někoho, kdo unikl spravedlnosti a svéhlavě do kolektivu propašoval vir! 

Shrnutí? Na zimu netřeba nic plánovat, stačí dát výpověď, koupit si hodně vitamínů pro děti, které vůbec nejsou placebo, samolepkové knížky, příšernosti typu "vitrážky, které můžete malovat těmito barvičkami na plast" (ano, dnešní doporučení paní v papírnictví) a taky hodně plastelíny. A antidepresiva. 

Zním negativně? Ano, zním, protože moje děti prostě nejsou nemocné. Ač je jim zabráněn vstup na půdu instituce, vesele skáčou po gauči, běhají po baráku, jezdí na motorkách a až mi po dni a půl začne šplouchat na maják, tak se i producírují venku a bezostyšně kašlou a smrkají viry na rouškami a izolacemi oslabené okolí. 

Jsem negativní? Omlouvám se. Každopádně předpověď počasí na příští týden mě naplňuje radostí, štěstím a nadějným očekáváním nižší frekvence návštěv lékárny. Mořská voda do nosu už nebude náš denní chléb. Vysavač s "nosátkem" nebude permanentně bydlet uprostřed kuchyně. Nebudu už v pondělí volat do školky, že odhlašuju do středy, abych pak ve středu mohla volat, že odhlašuju do pátku atd. atd. Jaro je tady. 

A příští článek bude zase Z deníku mimina od mé dcery, takže totálně pozitivní. Nebojte.