Studujte ty logopedie!

Doba je tvrdá. Já ještě vyrostla ve výjimečném čase, kdy jsem si své povolání mohla vybrat sama. A stejně jsem si vybrala blbě, takže se mi tady množí dotazy typu, co budu po rodičáku dělat. Joo, to bych taky ráda věděla. Ale!

Pro své děti už mám jasno. 

Jako myslím, že tady nemusíme ani dlouho přemýšlet. Jedno děcko jde na zubaře. Ne ani tak, aby prospělo společnosti, i když je tato altruistická myšlenka jistě velmi sympatická, nejvíce lidem, kteří tráví dlouhé noci postáváním před přeplněnými pohotovostmi, ale hlavně, aby prospělo nám. Vlastní dítě vás totiž nemůže odmítnout s tím, že má plno. Měla jsem já snad důležitější věci na práci, když jsem těhotněla, rodila, kojila, učila smrkat, nekousat si nehty a vyjmenovaná slova?! Ne. Takže doživotní péče o chrup zajištěna. 

Pro další ze svých dětí mám po tomto týdnu už také jasno. LOGOPEDIE. Sehnat logopeda je totiž velké dobrodružství. 

Telefonát č.1. Ano, paní Bordovská, ano, ale od dubna. 

What? Nevěděla jsem, jestli se mám smát, nebo brečet. Ok, nevadí, paní má na známém lékaři dobré recenze, volám jinam. 

Telefonát č.2. Teď jsme nabrali hodně dětí, ozvěte se na jaře. 

Na jaře?!

Telefonát č.3. Jste pátá maminka, kterou dnes odmítám, máme úplně plno. 

A tak dál. Jako, to lidstvo neumí mluvit. Nebo... NEBO je málo logopedů. A to je třeba změnit. Takže mohu nabídnout jedno své dítě a pokud třeba někdo nutně potřebujete péči logopeda, může vás můj potomek objednat zhruba na léto roku 2042. 

A co třetí chudák, kterému maluju budoucnost? No tak trošku sobecky si říkám, že nějaká ta manikúra, pedikúra, kosmetika by nebyla k zahození. Kam bych se pořád trmácela? A platila cizím? Navíc roky budou neúprosně běžet a já bych chtěla dělat parádu. . 

Takže já mám jasno. Co by se hodilo do krámu vám?

PS: jde samozřejmě o vtip. Jsem pokroková matka a mé děti si vyberou životní dráhu dle svého uvážení a dle svých schopností. Ale pro jistotu začínám objednávat makety zubního chrupu a zubařské nářadí. Jen tak...