!Pro matky aktuálně řešící dudlík, ostatní to bude nudit Mám zatím první dítě a nechodím do práce, což znamená, že řeším. Řeším kraviny. Třeba to, kdy vzít dítěti dudlík.
Přitom všechny osvícené matky vědí, že je třeba počkat na chvíli, kdy ho dítě samo slavnostně u maturity odevzdá. Jenže, já jsem bohužel takového stupně osvícení ještě nedosáhla.
Moje kalkulace byla snadná a rychlá, ostatně matematika byla vždy moje silná stránka. Až budou Emmě čerstvě dva roky, narodí se nám další dítě. Dle chytrých článků jsem vyčetla, že Emmě nemůžu sebrat dudlík, když se narodí mimino, neb by to mohlo poznamenat nejen ji, ale i růžový sourozenecký vztah. Tudíž by dudlík měla minimálně dalšího půl roku. To mi přišlo dost. Dalším faktorem bylo chození na nočník, které se prostě nechystá. Emma vůbec netuší, že čůrá, natož, že by mohla čůrat někam jinam, než do plíny. Takže pro ty, kdo se v mé matematice ztrácejí. Mohlo by se stát, že až Emma dovrší dva roky a já porodím další dítě, sešlo by se odplenkování a oddudlíkování. To jsem prostě nemohla riskovat. Tudíž jsem začala jednat.
Dudlík jsem ustříhávala dle rad zkušených matek. Avšak nic převratného se nekonalo, Emma dudlíky rozkousává již několikátý měsíc, takže s ním bez problému spala dál. Tak jsem vehementně ustřihla prakticky všechno. To už bylo horší, protože jí dudlík v puse nedržel. Po dvou dnech jsem ji zmanipulovala, aby dudlík dobrovolně vyhodila. Byla na sebe pyšná, avšak usnout nemohla.
Já coby moderní matky jsem si ji vzala k nám do postele, proti její vůli jsem jí tulila, vyprávěla jí pohádky, zpívala písničky a po hodině uvažovala, zda jsem se přece jen neunáhlila a neměl by mi titul matky z důvodu týrání dítěte býti odebrán. Zde však roli sehrál můj empatický a rovněž osvícený manžel, který mne parafrázovanými slovy „však si zvykne, už dokonči, co jsi začala“, povzbudil k pokračování.
A já si načetla knihu Dětský spánek v otázkách a odpovědí. Pozor, nejde o Estivilovu metodu! Ale mezi námi necitlivými matkami, vlastně ano, je to prakticky to stejné. Nicméně na mou obhajobu, Emma není kontaktní mimino, už jako novorozenec vyžadovala spaní o samotě, takže jiné řešení, než nechat trochu vyplakat (Nekamenovat!) se prostě nenabízelo. Uběhl týden. Emma nyní brečí po mém odchodu celých 20 vteřin. I to je hraniční čas pro páchání škod na dítěti. Avšak usíná bez dudlíku a necucá si ruku. Děkuji za pozornost a prosím, neudávejte mě na sociálku, díky.
