Jsem radila kamarádkám (ok, tak kamarádce) a dmula se pýchou, že můj shopaholismus odkráčel tiše a ochotně jak ta purpura na plotně...ok, to je off topic, každopádně minimalismus rocks! Sorry za ty anglicismy...
Každopádně kdo ví, jestli se mi nebudou ještě hodit při případné emigraci. Počasí a restrikce mě ... no ... štvou, řekněme? Koho ne, jasně. Ale tohle není stěžovací článek, tohle je zpověď. Zpověď matky s navýšeným rodičákem, aby ho stihla vybrat, než začne ždímat stát a potažmo vás a nás všechny na dítě č. 3. Ono je to stejně jedno, protože máme s mužem společný účet, takže nejen že mohu nenápadně utratit "svoje" šušně, ale taky to rozjet ve velkém z jeho mzdy (ne platu, pozor, je to rozdíl, prý, ZSV bylo už dávno). Nicméně... bude to kruté a, drahé přítelkyně, slibuju vám - taky se v mém příběhu zhlédnete.
Představte si scénu, sedíme všechny v kruhu, na takových těch polstrovaných židlích, co se dobře skládají na sebe, ze stropu visí žárovka, pro milovnice covid dramatu máme roušky, přes ně respirátory, každá dva vpichy (obě kola očkování za sebou) a v kabelkách, haha jasně, tak v přebalovacích taškách negativní PCR i antigenní test.
No a tak sedíme a já potemnělým hlasem začnu. "Ahoj. Jmenuji se Hanka a do dubnové výplaty jsem si myslela, že už jsem čistá. Nákupy jsem si vždy řádně rozmyslela a pokaždé šlo o věci, které jsme potřebovali. A převážně z druhé ruky (tímto chci poděkovat vinted, marketplace a dalším). Ale po dubnové výplatě se vše změnilo a mně tento týden přijde 6 balíčků." A to nepočítám Tesco a DMko, to je jako nutnost.
- Ufff. Je to pravda. Nutně, ale fakt nutně jsem potřebovala pro muže dvě trička z Nextu a pro dceru dvoje hezké legíny z Nextu, asi aby se v nich načančaná promenádovala na zahradě nebo cestou k doktorce nebo třeba na test, nebo já nevím kam.
- Teď přichází na řadu Decathlon. Nutně jsem potřebovala ponožky a sportovní podprsenku, která čistě náhodou byla ve výprodeji, který jsem úplně omylem sjížděla, ano všech 3860 položek. A taky ponožky pro děti, i když dcera jich má dost a syn je z principu nenosí. A plavky pro dceru, protože do léta určitě už nic objednávat nebudu. Navíc léto za dveřmi. Taky to cítíte v tom prosněženém vzduchu?
- No a to není vše. Z HM jsem nutně potřebovala dvoje, opakuji, dvoje boty a nějaké těhotenské oblečení, ač ho mám po dvou dětech a od kamarádky plnou šatnu. A taky džínovou bundu. Protože byla ve slevě. Jo a tepláky pro syna. Ale to byl výprodej a on jich má fakt málo, takže to z shopaholismu škrtám.
- A jdeme dál. Bělící zubní pasta. Najednou, nutně, potřebujeme.
- Kazety a CD, ano slyšíte správně. Mám tento rok (ano, jedná se skutečně o rok 2021, kdy všichni máme spotify a všichni jsme piráti) předsevzetí jít víc audio a kazet a cédéček s pohádkami a písničkami z mého dětství není nikdy dost, že.
- No a poslední kapkou jsou capáčky pro syna. To se mi dá odpustit, vlastně ještě vydělám, protože capáčky stojí 400, zatímco boty by stály 2x-3x tolik, ale vzhledem k tomu, že syn nevidí důvod, proč by v 17 měsících a 9 dnech měl začít chodit, aspoň ušetříme.
A protože pořád necítím to úplné vnitřní uspokojení shopaholika, udělám něco pro rozvoj sebe i svého okolí. A proto si objednávám zatím tedy jenom půlroční předplatné časopisu o zahradě. Protože já budu mít krásnou zahradu, plnou květeny, která mi nezdechne jako obvykle. Já se letos ve třetím trimestru, následně v šestinedělí opravdu plánuji na zahradě vyřádit. Expedují 26.4, takže kdo se může za dva týdny těšit na časák? Hanička. Správně. Nejen tříletá dcera bude chodit vyhlížet svého Puntíka. Kdepak, já mám taky život a taky práva.
